Lúkianos ze Samosaty. Řečník z doby před naším letopočtem byl možná autorem prvního sci-fi příběhu

Lúkianos ze Samosaty. Řečník z doby před naším letopočtem byl možná autorem prvního sci-fi příběhu

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Starověký filozof a myslitel Lúkianos ve svém díle Pravdivé příběhy popsal pravděpodobně první známý fantasticko-dobrodružný příběh našich dějin. O čem pojednává a jak se řečníkovi podařilo předběhnout dobu o několik století?

Lúkianův život je plný nepřesností a nejasností

O Lúkianovi toho není mnoho známo. Většina dnes dostupných informací pochází z jeho vlastních děl. To, že pocházel ze Samosaty, kterou bychom dnes hledali v jihovýchodním Turecku, jsou pouze předpoklady a domněnky, stejně jako přesné datum jeho narození. Dle odhadů se Lúkianos narodil kolem roku 120 n. l. Zemřel pak nejspíš kolem roku 180 v Athénách.

Neznámý filozof měl být původně sochařem

Lúkianos ze Samosaty proslul jako rétor, satirik a pamfletista. Chronologie jeho díla je však poměrně obtížně zjistitelná a hlavní události jeho života lze poskládat jen rámcově. Jako chlapec projevoval jisté sochařské nadání a vyučil se sochařem u svého strýce, kterého zaujaly jeho hliněné modely. Bohužel se oba pohádali a Lúkianos se údajně vydal do západní Malé Asie, kde měl získat vzdělání podle řeckých vzorů.

Postupně se vypracoval v řečníka

Později tak cestoval od města k městu, kdy přednášel a obhajoval u soudů. Lúkianos vytvořil asi 80 děl, z nichž mnohá z nich vynikají vtipem a kritikou literatury a filozofie. Satirizoval všechny aspekty lidského života. Jeho nejoblíbenějším tématem byla pomíjivost velikosti a bohatství. To vše bylo ilustrováno v jeho díle Pravdivé příběhy.

Portrét Lucianus ze Samosaty
Portrét Lúkiana ze Samosaty | Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Pravdivé příběhy aneb první sci-fi

Lúkianův magnum opus popisuje cestu známými zeměmi až na hranice rozumu a vesmíru. Název byl vnímán jako sarkastický, jelikož naznačuje absurditu celého vyprávění. Lúkianova fantazie sahá od vesmíru a civilizací, které v něm žijí, až do nitra obří velryby.

Dílo je klasifikováno jako dlouhá novela nebo krátký román. Je plná satiry a obskurních příběhů, které se objevily ve starých historických pramenech. Kniha je plná slovních hříček, parodií, narážek a satiry, ale většinu z toho může moderní čtenář přehlédnout. Byla napsána výhradně pro řecké publikum druhého století.

Cesty vesmírem i popisy mimozemšťanů

V současné době je to nejstarší známé dílo, které hovoří o cestování vesmírem, mimozemských formách života a válčení ve vesmíru. Je však třeba poznamenat, že toto dílo nezapadá do dnešních literárních žánrů. Má mnohovrstevnatý děj a různí odborníci dnes jen těžko hledají shodu na tom, jak jej definovat.

Hned na začátku autor uvádí, že jde o fikci. Hlavní postavou je sám Lúkianos, který se svými společníky cestuje nejprve po Středomoří, aby je pak tornádem vynesen až na Měsíc. Naneštěstí pro výpravu se ocitnou uprostřed vesmírné války mezi králem Měsíce a králem Slunce o kolonizaci Jitřní hvězdy. Ani po návratu na Zemi nemá hlavní hrdina pokoj a výprava je spolknuta obří velrybou. Z jejích útrob uniknou tak, že založí oheň, který způsobí, že je velryba vyvrhne na ostrov ze sýra obklopený mořem mléka. V podobném duchu se pak nese i zbytek knihy.

Hodnocení a analýza díla

Podle jednoho z názorů se badatelé domnívali, že Lúkianos zamýšlel své dílo jako literární satiru na antické prameny, které prohlašovaly mýtické události za pravdivé. Zmiňuje se o různých hrdinech či osobnostech řeckých dějin. Mnohé postavy v příběhu jsou však přehnané a zesměšňují jejich původní iterace.

Zdá se, že Lúkianos doufal, že bude parodií na tehdejší literární klasiky. Kniha pak končí příslibem dalších děl, která budou následovat, ale ta se buď ztratila, nebo nebyla nikdy napsána. Dalších pozoruhodných sci-fi příběhu z pera umělce ze Samosaty se tak svět nejspíš nedočkal.

Reklama