Magdalena Dobromila Rettigová je nejslavnější česká kuchařka. Ale také jedna z prvních žen, které myslely na vylepšení postavení ve společnosti
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Magdalena Dobromila Rettigová je všeobecně známá jako autorka česky psané kuchařky. V dětství měla přísnou výchovu, později se provdala za českého vlastence Rettiga a začala se angažovat v českém hnutí národního obrození.
Tvrdá výchova matky
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila jako Magdalena Artmannová v roce 1785. Její otec zemřel, když jí bylo sedm, což všechno zkomplikovalo. Rodina se přestěhovala z venkova do Prahy a musela tvrdě pracovat, aby se udržela nad vodou. Matka Rettigové byla neuvěřitelně přísná. Magdalena Dobromila jí pomáhala v domácnosti. Nehrála si s ní, ale učila ji, jak dělat domácí práce. Traduje se historka, že Magdalena k pátým narozeninám dostala punčochy a nějaké jehlice a vlnu a její matka jí řekla, že teď už dokáže plést sama. A pak ve své autobiografii vypráví, jak jí strýc v den jejích šestých narozenin daroval panenku a její matka jí řekla, že je ostudné, aby si taková velká dívka hrála s panenkou, a tak ji spálila.
Domácí práce a první texty
Magdalena byla pověřena většinou domácích úkolů a byla velmi hrdá na to, že je dělá dobře. Jak rostla, začala psát návody pro dívky, jak tyto úkoly správně dělat. Myslela si, že je důležité, aby mladé ženy plnily své domácí povinnosti – a také považovala za důležité, aby dívky četly knihy.
Základem je pořádek
Rettigová ve svém pojednání „Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla“ aneb „O tom, jak by se měla chovat mladá hospodyňka, aby si zajistila manželské štěstí“ klade prvořadý význam na pořádek.
Oblečení hospodyňky
Dále Rettigová píše, že „oblečení hospodyňky musí být vždy čisté a upravené, bez ohledu na to, zda je ozdobné nebo obyčejné. Důležité je pouze to, aby nebylo špinavé nebo roztrhané a bylo pečlivě uspořádáno. Někteří jedinci, zvláště mladé a hezké ženy, mají ve zvyku chodit až do poledne ve svých starých pantoflích a spodničkách nebo v nějakém starém a špinavém slipu s neučesanými vlasy. Právě takovým chováním se manželka manželovi znelíbí, je znechucený a není divu, když jeho láska časem mizí, neboť chladne a vysychá.“
Literární dráha a česká kuchařka
Rettigová nejprve vydávala knížky povídek pro mládež. Nikdo neví, jestli chtěla vydat kuchařku, nebo ne, a jestli předpokládala, že vařit už musí umět každý. Byla ale přesvědčená, že recepty, které měla k dispozici, jsou dost dobré k sepsání a vydání. Jedním z přínosů její knihy bylo, že rozšířila nabídku jídel, ze kterých se skládala česká kuchyně, čímž zpestřila jídelníčky českých měšťanů, ba dokonce i některých venkovanů. Ale v první řadě byla kuchařka napsaná česky – velmi dobře česky.
Manželka českého vlastence
V roce 1808 se Magdalena Artmannová provdala za Jana Aloise Sudiprava Rettiga, českého vlastence z poloněmecky mluvící rodiny. Pod jeho vlivem se naučila správně mluvit a psát česky a také začala používat své prostřední jméno Dobromila. Rettigová byla aktivní v českém hnutí národního obrození, pomáhala také zakládat výchovný ústav pro dívky (její hlavní radou pro dívky bylo, aby byl jejich manžel za všech okolností šťastný). Z jejích 11 dětí se dospělosti dožily pouze tři. Zemřela ve věku 60 let v Litomyšli.
Recepty využívané dnes
V Praze je restaurace věnovaná výhradně kuchyni Magdaleny Rettigové. Recepty Magdaleny Dobromily Rettigové se dnes dají vařit jen s určitými úpravami. V době, kdy Magdalena Rettigová žila, nepoužívali žádné koření, používali pár bylinek. Nebyl rajčatový kečup ani lednice, a to vše znamená, že dnes musíme recepty Rettigové připravovat jinak.