Jeden z divů světa, maják v Alexandrii nebyl jen naváděním lodí na moři. Představoval především symbol moci

Jeden z divů světa, maják v Alexandrii nebyl jen naváděním lodí na moři. Představoval především symbol moci

Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Alexandrijský maják, známý také jako maják na ostrově Pharos, byl jedním ze sedmi divů starověkého světa. Byla to nejvyšší stavba na světě, dokud nebyla v roce 1889 postavena Eiffelova věž.

Pozoruhodné dílo

Historici potvrzují, že stavba majáku byla nezbytná, protože zajistil bezpečný návrat lodí do tzv. Velkého přístavu, pro námořníky překračující Středozemní moře. Architekti a stavitelé museli vyprojektovat a zbudovat nejvyšší budovu na zemi té doby. Pro vědce znamená tato zaniklá fascinující architektura, která se dostala na seznam sedmi divů starověkého světa, v mnohém dodnes záhadu.

Historie a funkce majáku

Maják byl používán, aby ujistil námořníky, že mohou bezpečně proplouvat nebezpečnými vodami. Maják stál až do roku 1323 našeho letopočtu, kdy jej zničilo silné zemětřesení. Pak přišel sultán Qayetbay a opevnil místo jako součást své pobřežní obrany a postavil na jeho místě svůj hrad. Maják se nacházel na jihovýchodním rohu ostrova Pharos ve městě Alexandrie na severním pobřeží Egypta. Postaven byl kolem roku 247 před naším letopočtem, za vlády Ptolemaia II. Zcela dokončen ale byl za vlády Ptolemaia během let 280–247 před naším letopočtem. Bylo to krátce poté, co Alexander Veliký zemřel. Samotná architektura měla i politickou konotaci.

 Jak přesně maják sloužil?

Maják sloužil k bezpečnému navádění tisíců lodí do přístavu. Během dne odrazové zrcadlo, na nejvyšší úrovni majáku, odráželo sluneční světlo, aby navádělo lodě. V noci se místo toho používal oheň. Říká se, že byl tak účinný, že ho bylo možné vidět na 100 mil.

Zdroj: SciVi 3D studio / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Kdo byl architektem majáku a jak stavba vypadala?

Maják postavil architekt Sostratus z Knidu. Sostratus z Knidu byl mocný muž. Měl blízký vztah ke králi Ptolemaiovi I. i jeho synovi. Maják byl údajně vysoký více než 350 stop (110 metrů). Postaven byl z velkých bloků světlého kamene. Mnoho informací o stavbě Alexandrijského majáku zůstává stále jen spekulacemi. Horní část majáku se skládala ze tří zužujících se pater. První byla nižší čtvercová část s centrálním jádrem. Střední část měla osmihranný tvar a nejvyšší kruhový tvar. Na dokončení celé stavby bylo potřeba celkem 12 let.

 Stojí ještě alexandrijský maják?

 Maják již nestojí, i když stál téměř 1500 let. Přežila mnoho egyptských režimů a konfliktů, dokonce i ten, který vyústil ve zničení Alexandrijské knihovny.

Pád Alexandrijského majáku

Možná se ptáte, co se stalo s majákem v Alexandrii? V letech 796 a 951, během dvou zemětřesení, byl alexandrijský maják částečně poškozen, ale stále stál. Po třech dalších zemětřeseních, v letech 1303 a 1323, se maják nakonec zhroutil. Poslední zbytky majáku zmizely v roce 1480, kdy egyptský sultán Qaitbay nařídil stavbu středověké pevnosti na plošině, kde kdysi stával maják.

Znovuobjevení alexandrijského majáku

V roce 1968 byl během archeologické expedice sponzorované UNESCO, pod vodou v oblasti Středozemního moře ve městě Alexandrie v Egyptě, znovu objeven alexandrijský maják. Výpravu hledající zaniklou památku vedl Honor Frost, jenž potvrdil existenci ruin představujících části majáku. Oblast byla vojenskou zónou, která nakonec průzkum zastavila.

Další hledání ruin majáku

V roce 1994 francouzský archeolog Jeans-Yves Empereur odkryl fyzické pozůstatky ruin Alexandrijského majáku na podlaze alexandrijského východního přístavu. Kameramanovi se podařilo zachytit snímky sloupů a soch nalezených pod vodou. Jednalo se o obří bloky žuly o hmotnosti 40-60 tun, 30 soch sfing a 5 sloupů obelisků, jejichž rytiny byly datovány do vlády Ramsese II., tj.do let 1279–1213 před naším letopočtem. Mnoho dalších expedic v budoucích letech pokračovalo v hledání pozůstatků Alexandrijského majáku. Dodnes mohou potápěči vidět zbytky zemětřesením zničeného majáku pod vodou.

Ochrana podvodního kulturního dědictví a vize podvodního muzea

Úmluva UNESCO o ochraně podvodního kulturního dědictví se v současné době snaží spolupracovat s egyptskou vládou na přidání Alexandrijského zálivu na seznam světového dědictví ponořených lokalit. V roce 2016 ministerstvo pro památky v Egyptě vytvořilo plán přeměnit ponořené ruiny starověké Alexandrie, včetně těch z Alexandrijského majáku, na podvodní muzeum.

Reklama
Reklama