Marie Curie-Skłodowská - jediná žena s dvěma Nobelovými cenami. Změnila celý svět
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Objev radia a polonia i zkoumání radiačních jevů. Právě to jsou odvětví, za která dostala Marie Curie-Skłodowská hned dvě Nobelovy ceny. Jednu za chemii a druhou za fyziku.
Jedna z mála žen s Nobelovou cenou
Marie Curie-Sklodowská zemřela v roce 1934. O jejím odchodu ale mluvit nebudeme. Naopak se podíváme na veselejší téma. A sice její úspěšný pracovní život. Vždyť Nobelovu cenu dokázalo získat jen 48 žen. A právě Marii se to povedlo hned dvakrát.
Na pohled ničím nevyčnívající křehká dáma v obyčejném oděvu. Ve skutečnosti odbornice nejenom na chemii a fyziku. Narodila se ve Varšavě, odkud se ale kvůli studiu na Sorbonně přesunula právě do Francie. Protože již jako mladá byla okouzlena studiem, neměla na výběr. Právě Sorbonna byla jednou z mála univerzit, kde mohly studovat také ženy.
Studiu se věnovala opravdu pečlivě, i proto ji to málem stálo zdraví. Hned poté, co dostudovala, měla již svou malou laboratoř na pokusy. Zároveň se vdala a porodila dceru Irenu. V jejích třech měsících ale začala opět horlivě pracovat na svých výzkumech.
Pomoc pro další vědce
Marii s jejím manželem na první pohled zaujala uranová sůl. Ta totiž, jak Henri Becquerel zjistil, vyřazovala rentgenové záření. To je přivedlo na myšlenku, že záření pochází z atomu. Tedy ze základní nezničitelné stavební jednotky jakéhokoliv prvku.
Objevení nového modelu atomu
Tímto tvrzením se rozvedla práce dalších vědců. Nutno ale podotknout, že právě myšlenky Marie Curie-Skłodowské vedly k bouřlivým objevům atomové vědy. Na základě jejích objevů pokračoval i Ernest Rutherford. Ten je považován za zakladatele jaderné fyziky a navrhl koncept poločasu rozpadu a rozdělil ionizující záření vzniklá rozpadem prvků. I jeho teorie jsou nyní hojně využívány v různých vědách od geologie až po archeologii. Byl to právě Rutherford, který vymyslel nový model atomu skládající se z prázdného prostoru posetého elektrony a z hustého jádra ve středu, které obsahuje protony.
Držitelka dvou Nobelových cen
Na první z Nobelových cen Marie nemusela dlouho čekat. Obdržela ji spolu se svým manželem a Henrim Becquerelem. A to za fyziku v roce 1903. O 8 let později, v roce 1911, pak obdržela Nobelovu cenu za chemii. Tentokrát se jednalo o objev polonia, které pojmenovala po své rodné zemi. Součástí bylo také objevení radia. Polonium se hojně využívalo jako ohřívač ve vesmírných sondách a iniciátor jaderných zbraní.
Pomoc při léčbě rakovinových nádorů
Když se řekne radium, nejeden z nás si vybaví typicky nazelenalou zář. Právě ta začala být hned po svém objevení hojně využívána nejenom jako osvětlení ciferníků, ale také v oblasti lékařství. Svou sílu prokázala při léčení křečových žil, akné, epilepsii a mnohém dalším. A právě v té době také přišel nápad využít radiaci při zmenšování rakovinových nádorů. Tato technika je spolu s nukleární medicínou prakticky využívána dodnes. Její základ nepoložil nikdo jiný než právě Marie Curie-Skłodowská.
Své dobré srdce ukázala při první světové válce
To, že chce Marie nejenom objevovat, ale také pomáhat lidu, prokázala během průběhu první světové války. Dokázala dopomoci ke zprostředkování radiologických vozů, které převážely rentgenovou technologii do první linie.
Její památka je všude kolem nás
Marie Curie-Sklodowská přinesla ve své době budoucímu obyvatelstvu tohoto světa mnoho důležitého v oblasti fyziky i chemie. Její odkaz tak žije dál. Připomínat si ho můžeme prostřednictvím jejího jména, která je umístěno na budovách nemocnic, škol, charitativních zařízeních a mnohém dalším po celém světě.