Máte na hlavě hezkou motyku aneb Co spolu dělali po ránu Král Slunce a jeho slavný parukář

Benoit Binet (1638-1695) se narodil ve stejném roce jako jeho veličenstvo Ludvík XIV., Král Slunce. Holičů-parukářů s tímto jména prý bylo u dvora během jeho vlády nejméně osm, ale všechny stopy ke slavnému Binetovi, vynálezci Binetky, vedou k parukáři do ulice rue des Petits-Champs.

Benoit Binet (1638-1695) se narodil ve stejném roce jako jeho veličenstvo Ludvík XIV., Král Slunce. Holičů-parukářů Binetů prý bylo u dvora během jeho vlády nejméně osm, ale všechny stopy vedou ke slavnému vynálezci slavné Binetky do pařížské ulice Rue des Petits-Champs.

Paruka a motyka

Binet přichází na dvůr jako královský parukář a vytváří nezapomenutelné kreace, včetně slavné zlaté paruky pro show v Tuileries. Do dějin vešel hlavně tím, že vynalezl monumentální královské paruky zvané „Binetky“ kterým se v originále francouzsky říká „binette“. Slovo binette ve francouzštině znamená i motyka – takže už samo o sobě říci někomu, že má na hlavě hezkou motyku, musí být jako slovní hříčka v původním jazyce vtipné.

Ranní královská scéna

Brzy ráno ve Versailles, v ložnici francouzského vládce, se každý den odehrávala stejná scéna, jejímiž hlavními protagonisty jsou Král Slunce a jeho nepostradatelný Binet: Když ráno panovník vstal, jeho holič-parukář složil noční čepici, rozčesal mu vlasy a pak mu nasadil první ranní paruku, kratší a lehčí než ty ostatní, které nosí později během dne. Král si vybere čtyři paruky na výměnu během dne. Král je oholen, a to pouze každý druhý den, tak byl připraven k oblékání.

Ludvík XIV., Král Slunce, francouzský panovník 17. století, nosil punčochy, podpatky a paruku. Oblékal se jako novodobý transvestita, ale byl považován za uber-maskulinního. Mužnost je o vnitřní sebedůvěře, ne o tom, jak se oblékáte. Zdroj "Twitter"

Syn následovník

Když Binet v roce 1695 zemřel, místo po něm na 20 let přebral jeho syn, který jej vystřídal v profesi až do roku 1716, kdy krátce po smrti Ludvíka XIV. na vlastní žádost rezignoval.

Za koncem kariéry hledej ženu

Vnuk Bineta, který se stal Binetem de Boisroux a byl prvním komorníkem Dauphina, se stal nakonec předmětem velkého skandálu za vlády Ludvíka XV. V červnu 1761 jeho manželku, která byla první služebnou Mme la Dauphine, usvědčili z krádeže peněz, oblečení, prádla a dokonce i diamantu v hodnotě 6000 liber, který se pokusila prodat židovskému obchodníkovi z Bordeaux. Nehodnou služebnou zavřeli za mříže bretonského kláštera v Guingampu a to královským příkazem, takzvaným „Lettre de cachet“. Její manžel musel následně opustit své místo u dvora.