Matyáš Korvín jen tak tak unikl popravě. Jeho život byl nabitý napjatými událostmi
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Uherský král, syn Jánose Hunyadiho a Alžběty Szilágyi z Horogssey, se narodil v Kluži 23. února 1443. V domě svého otce získal spolu se svým bratrem Ladislavem pečlivé vzdělání pod vedením Gregora Sanockého, který ho vyučoval humanitním vědám. Johann Vitez, biskup z Grosswardeinu z roku 1445, přítel Matyášova otce a sám nadšený mecenáš a propagátor klasických studií měl rozhodující vliv na jeho vzdělání.
První manželka
Pestrá kariéra jeho otce zanechala svůj otisk v životě Matyáše. Z politických důvodů byl v roce 1455 zasnouben s Alžbětou, dcerou hraběte Ulrica Czilleyho, smrtelného nepřítele jeho otce, s cílem usmířit obě rodiny. Předčasná smrt Alžběty do tohoto plánu zasáhla a po smrti Janose Hunyadyho byla Czilleyho emnita namířena proti synům. Na popud Czilleyho a jeho kompliců, kteří obvinili Ladislava a Matyáše Hunyadiho ze spiknutí proti králi Ladislavu V., byli oba zatčeni, Ladislav popraven a Matyáš odvezen do Vídně ke královskému dvoru. Později následoval krále do Prahy.
Jiří z Poděbrad a druhá manželka
Po smrti krále Ladislava se Matyáš usadil na dvoře českého krále Jiřího z Poděbrad, který ho zasnoubil s jeho dcerou Katarínou. 23. ledna 1458 byl Matyáš v Budíně prohlášen za uherského krále a jeho strýc Michael Szilagyi byl zároveň jmenován místodržitelem na pět let. Matyáš se však brzy osvobodil z regentství Szilagyi a vzal otěže vlády do svých rukou.
Spor s Fridrichem III.
Na samém počátku své vlády se musel potýkat s hnutím mezi nespokojenými Maďary, kteří nabídli korunu císaři Fridrichu III., který přijal titul uherského krále. Spor s Fridrichem trval až do roku 1462, kdy byla uzavřena dohoda, v níž bylo mimo jiné rozhodnuto, že pokud Matyáš zemře a nezanechá dědice, bude Fridrich oprávněn nést titul uherského krále, dokud bude žít. Ve stejné době přijal Fridrich Matyáše za syna a zavázal se odevzdat uherskou korunu, kterou měl v držení. Smlouvu potvrdil uherský říšský sněm a Matyáš byl v roce 1463 korunován králem.
Výzva Matyáše
Nedlouho předtím se oženil s Katarínou, dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad, která však počátkem roku 1464 zemřela. Vztahy s císařem Fridrichem se opět přeměnily na napínavé. Politické poměry a zejména otázka české koruny se jich značně dotkly. Střety mezi Svatým stolcem a králem z Poděbrad vedly k sesazení posledně jmenovaného a Matyáš byl nyní papežem vyzván, aby se proti sesazenému králi chopil zbraně.
Smrt Jiřího z Poděbrad
V roce 1468 přišla česká výprava Matyáše, zvoleného českými katolíky králem. Válka pokračovala až do smrti Jiřího z Poděbrad v roce 1471, kdy Čechové porazili Matyáše a zvolili králem Vladislava, syna Kazimíra, krále polského.
Matyáš versus Fridrich
Léta do roku 1474 byla ve znamení nerozhodných bojů s českým králem a s císařem Fridrichem. Příměří způsobilo krátké zastavení nepřátelství, ale od roku 1476 se vztahy s císařem Fridrichem neustále zhoršovaly.
Situace ve Vídni
V roce 1477 Matyáš při invazi do Rakouska oblehl Vídeň. Mír byl uskutečněn mezi Matyášem a Fridrichem zásahem papežského legáta v roce 1477, ale brzy znovu vypukla válka a v roce 1485 Matyáš dobyl Vídeň. Ve válce s císařem Fridrichem měl Matyáš na očích římskou korunu. V této souvislosti ho vedl nejen cíl zajistit Maďarsku vedoucí postavení na západě Evropy, ale také záměr sjednotit síly Evropy v křížové výpravě proti Turkům. Byl však nucen tento plán opustit. Stejně neplodný byl plán křížové výpravy proti Turkům. Přesto se mu podařilo stanovit limit pro postup Turků a posílit nadvládu Maďarska nad Bosnou.
Vítězství nad Turky
V roce 1463 padla Bosna znovu do rukou Turků. Vítězství Matyáše nad Turky v Servia , Bosně a Transylvánii vyústilo v roce 1483 v příměří se sultánem Bajazetem. Matyášovy vztahy s katolíky byly dobré až do roku 1471, ale druhá část jeho vlády byla poznamenána sérií nejzávažnějších hrubých chyb a věcí násilí.
Svatý stolec
Navzdory právním předpisům dával biskupství cizincům a odměňoval politické služby dary církevního majetku, s nímž nakládal jako s majetkem státu. Jeho vztahy se Svatým stolcem byly zpočátku rozhodně srdečné, ale později hrozilo nebezpečí roztržky, ke které naštěstí nedošlo.
Známá knihovna
Za Matyáše vstoupily humanitní vědy do Maďarska. Jeho knihovna v Budíně, Bibliotheca Corviniana, si i dnes získává jen obdiv díky svým zbytkům roztroušeným po Evropě.
První tiskařský stroj
Za jeho vlády byl založen první tiskařský stroj v Maďarsku, a to v Budíně, jehož první známou výrobou je „Kronika Buda“, vytištěná v roce 1473.
Armáda
Také umění našlo u Matyáše štědrého mecenáše. Matyáš zavedl reformy v armádě, ve financích a ve správě soudů a práva. Reorganizace vojenských záležitostí byla založena na principu stálé armády. S těmito, tzv. černými vojsky, porazil Turky a husitská vojska Giskra, která pustošila Horní Uhry.
Titul
Ve finančních záležitostech byla zavedena reforma ve způsobu zdanění, přičemž jeho právní předpisy v soudních záležitostech mu mezi lidmi vynesly titul „Spravedlivý“.
Poslední manželství
V roce 1476 se oženil s Beatrice, dcerou neapolského krále, ale spojení bylo bezdětné. Jeho snahy zajistit trůn pro svého nemanželského syna Johanna Corvina byly kvůli odporu Maďarska a spiknutí Beatrice marné.
Nehezká smrt
Uherský král umíral několik týdnů ve strašných bolestech. Nejdříve ho kvůli jeho ohromné tloušťce skolila mozková mrtvice a poté mu ochrnuly ruce a nakonec tělo. Posledních několik dní král vydával nepopsatelné zvuky a jen si stěžoval na bolest. Tak tedy nakonec skonal Matyáš Korvín. Byl pohřben v Szekes-Fehervar (Stuhlweissenburg).