Mayové léčili špatné chování dost drasticky: Čelem vypustili hloupou krev
Foto: CC BY-SA 2.5 / Creative commons, CC-BY-SA
Vysokohorští Mayové rozeznávají tři nemoci z dezorientace, které lze charakterizovat jako lidové nemocí nebo projevy emocionální tísně, které narušují pacientovy racionální schopnosti, někdy spojené s antisociálním chováním. Tyto poruchy se vyskytovaly po celé mayské období zaznamenané etnografy.
V tomto článku přiblížíme především třetí kategorií, a tou je onemocnění zvané chawaj či chuvaj, přeloženo jako „šílenství", které se projevuje nevyzpytatelným nebo „opileckým" a asociálním chováním, poruchou základních funkcí, často s bolestmi hlavy, závratěmi nebo mdlobami.
Vysokohorští Mayové v mexickém státě Chiapaz pojímají blahobyt v rámci kosmologie, v níž se lidé snaží udržovat harmonické vztahy, jak mezi sebou, tak s ostatními lidmi i s božstvy, píší autoři studie Hospodářská změna a emoční nemoc mezi vysokohorskými Mayi ve státě Chiapas v Mexiku.
Vážné nemoci jsou považovány za důsledek rozpadu správných společenských vztahů, kdy božstva vyslyší stížnosti lidí, kteří se cítí ukřivděni, a trestají provinilce. Případně může poškozený trpět nemocí v důsledku například hněvu, který je pojímán jako „rozžhavené srdce“. Tzeltalští a tzotzilští Mayové přisuzují chawaj společenskému přestupku a božímu trestu, který byl uložen provinilci nebo členovi rodiny.
Interpretace nemoci jako důsledku sociálního napětí a prohřešků je zřejmá již několik desetiletí. Podle vědců rozpory, které do života lidí přinesly socioekonomické změny, se dají interpretovat jako společenské vztahy, které se „zvrtly“ a které jsou následně zhmotněny do nemoci. Měli bychom zdůraznit, že nemoc chawaj byla základem osobnostních poruch horalů z řad Mayů po mnoho let a není novým průvodním jevem socioekonomického stresu jako takového. Chawaj vždy odrážel osobní reakce na neřešitelná (mezi)lidská dilemata.
Léčba hloupé krve skrz tabák
Přistup starých Mayů k tabáku (nebo alespoň k těm méně zvláštním odrůdám) byl podobný tomu, jak dnes některé vlády vnímají marihuanu. Byl to pro ně lék. Tzotzilové, tedy národ žijící v jižním Mexiku (moderní potomci Aztéků), stále považují tabák za stavební kámen své tradiční medicíny. Tabák se ve skutečnosti využíval k léčení psychických poruch, popisuje Robert Evans v knize Stručná hstorie neřesti. Chuvaj neboli „agresivní šílenství“, i když lepším popisem by možná bylo „chování se jako násilnický idiot“, má tradiční mayskou léčbu, která byla asi ještě větším strašákem než pobyt ve vězení. Věřili totiž tomu, že špatné chování způsobovala tzv. bol ch'ich, doslova přeloženo „hloupá krev".
Závažný případ hloupé krve se léčil tak, že se delikventovi rozřízlo čelo, aby se trocha té krve odpustila. Předpokládalo se, že ta nejhloupější krev vyteče první. Na ránu se pak přikládaly lístky tabáku, které snad dokázaly zbytek krve trochu umoudřit, přibližuje svéráznou léčbu Robert Evans.
Neřešené neřešitelné problémy
Psychické poruchy Mayů-horalů odrážejí marginalizaci jejich sociálních a ekonomických problémů, jež se v posledních letech staly ještě palčivější. Chawaj byl vždy k dispozici jako vyjádření neřešitelných problémů v životě místních obyvatel, píše se ve studii Socio‐Economic Change and Emotional Illness among the Highland Maya of Chiapas Mexico.