Mayové způsobili ekologickou katastrofu. Je možné, že je vyhubila?
Foto: Knihovna Kongresu / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Studie publikovaná teprve před několika lety naznačuje, že starověcí Mayové si možná neúmyslně způsobili vlastní zánik tím, že radikálně změnili klima. K čemu tehdy došlo, a kolik je na tomto příběhu pravdy?
Nedávný výzkum z roku 2019 publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se zabývá nově nalezenými důkazy v Belize, které ukazují, že Mayové ve své době mohli nevědomky navýšit podíl oxidu uhličitého v atmosféře, čímž mohlo dojít k zániku této jinak prosperující civilizace. Jak?
Koncentrace oxidu uhličitého se dnes pohybuje na hodnotách lehce nad 400 ppm (parts per million, tedy počet částic CO2 na celkový počet částic ve vzduchu). Takto vysokých hodnot dosahoval obsah CO2 v zemské atmosféře naposledy před více než třemi miliony let, dávno před vznikem člověka. I díky tomu panují v dnešní společnosti obavy, že by změna klimatu v důsledku narůstající koncentrace oxidu uhličitého mohla v příštích desetiletích způsobit naší planetě vážné škody.
Právě zvýšení hladiny CO2 ve vzduchu však mohlo (sice v menším než globálním měřítku) způsobit zánik původní mayské civilizace, která vzkvétala v letech 250-950 n. l. ve východní Mezoamerice, tedy v oblasti dnešní Guatemaly, Belize, východního Mexika a části Salvadoru a Hondurasu. Vědci se neustále dohadují, co mohlo stát za rychlým a záhadným úpadkem této vyspělé společnosti.
Nedávné vědecké zprávy pak ukazují, že Mayové tehdy čelili mnoha problémům spojeným se změnou klimatu, včetně extrémních období sucha, která nakonec přispěla k rozpadu jejich velkých městských států. V souvislosti s nárůstem populace a zvyšujícím se tlakem na životní prostředí vytvářením kanálů a mokřadů totiž mohli Mayové zvýšit koncentrace CO2 v ovzduší. Při obdělávání své půdy také pravidelně prováděli tzv. žďáření (tedy kontrolované vypalování částí pralesa za účelem získání hospodářské půdy), což mohlo taktéž způsobit nárůst oxidu uhličitého a metanu v atmosféře.
Právě objev těchto zavlažovacích systému je pak základem průzkumu z roku 2019. Tyto rozsáhlé a komplexní sítě kanálů totiž mohly měnit klima dávno před industrializací, a mohou tak být odpovědí na dlouholetou otázku, jak se velká civilizace deštných pralesů živila. Zavlažované mokřady byly zdánlivě ideálním řešením v době velkých mayských such, kdy byla o úrodu často nouze. Mayové však museli také dbát na kvalitu vody, aby netrpěli na neduhy spojené s užíváním špinavé vody.
Scéna starověké mayské indiánské památky v Yucatánu Penninsula v Mexiku, Zdroj: Knihovna Kongresu / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Nově objevené důkazy založené na leteckém snímkování se datují k době před 1800 až 1000 lety. Předpokládá se, že před zaznamenanou historií došlo k největšímu nárůstu metanu na celém světě v období před 2 000 až 1 000 lety, což se shoduje s nárůstem staveb v mayských mokřadech a také s nárůstem toxických plynů v atmosféře pozorovaných v Jižní Americe a Číně. I tyto malé změny na lokální úrovni tak mohly způsobit oteplení planety, a mohlo tedy dojít k zániku mayské civilizace právě díky tomuto fenoménu
Objev kanalizace v mokřadech je dalším z řady fascinujících mayských objevů napříč střední Amerikou. V roce 2018 byla v jižním Mexiku objevena starověká maska zobrazující mayského krále ze 7. století či byla odhalena ztracená města a tisíce starověkých staveb hluboko v guatemalské džungli, přičemž vědci na základě objevů potvrdili, že mayská civilizace byla mnohem větší, než se dosud předpokládalo.
Mayové však dosud úplně nezanikli. I dnes žije více než 6 milionů Mayů převážně ve východní Mezoamerice. A co víc, na základě výzkumu na severu poloostrova Yucatán se někteří vědci domnívají, že schopnost mayských komunit přizpůsobit své postupy pro zachování přírodních zdrojů hrála klíčovou roli v tom, že se určitým skupinám tohoto prastarého národa podařilo přežít až do dnešních dnů. Ostatní národy by se tak mohli učit z postupů, které Mayům umožnily přežít téměř 700 let, zejména v kontextu dopadů klimatických změn na současnou společnost.