Meoto Iwa, nerozlučné Skály manželů: Neuposlechl svou ženu a zahubil ji netrpělivostí
Foto: Sean Pavone / Shutterstock
„Izanami ho varovala, aby na ni nepohlédl, ani nepromluvil dřív, než svůj odchod vyjedná s duchy podsvětí. Izanagi byl však netrpělivý a v podsvětí si posvítil...“ Meoto Iwa, známé jako „Skály manželů" jsou posvátné skály v moři u městečka Futami, které je součástí města Ise v prefektuře Mie.
Skály se nacházejí v blízkosti Velké svatyně Ise, která je nejvýznamnější a nejposvátnější šintoistickou svatyní v Japonsku. Jsou spojeny v manželský svazek posvátným šintoistickým slaměným provazem zvaným šimenawa. Starobylý šintoistický zvyk uctívání kamenů se nazývá iwakura a tato místa jsou uctívači považována za čistá a posvátná, stejně jako místa, kam jsou kami neboli šintoističtí bohové zváni, aby sestoupili, popisuje web All about Japan.
Podle šintoistické víry představují právě tyto kameny spojení ústředních božstev šintoistického mýtu o stvoření, Izanagi (mužské božstvo) a Izanami (ženské božstvo). Skály tedy představují a oslavují spojení muže a ženy v manželství. Větší ze dvou skal prý představuje manžela (Izanagi) a na jejím vrcholu je malá šintoistická brána torii, zatímco menší skála představuje ženu (Izanami).
Posvátný provaz
Dvě skály jsou spojeny provazovým mostem z rýžové slámy. Posvátný provaz je masivní a váží přes tunu. Vyměňuje se třikrát ročně při zvláštním šintoistickém obřadu, který se koná v květnu, září a prosinci.
Legenda o netrpělivosti, která přinesla smrt
V šintoistické mytologii se podle knihy Průvodce po mystických místech světa autorky Sarah Bartlettové vypráví tato legenda: „Vysoko nad prvotním oceánem vznášel most nebes. Izanagi, stvořitel, ponořil do nicoty špici svého drahokamy vykládaného kopí a zčeřil vodní hladinu. Když kopí vytáhl, do vzduchu se vznesly kapky vody a vytvořily ostrov. Izanagi na tomto ostrově žil se svou chotí Izanami. Jejich prvním výtvorem bylo ohavné parazitické dítě sající krev, které bylo tak strašlivé, že ho uložili do loďky a nechali oceánem unášet pryč. Jejich dalšími výtvory byla roční období, osm japonských ostrovů, stromy a zvířata.
Jako posledního stvořili ducha ohně. Izanami však při porodu ohně zemřela a sestoupila do Jomi, šintoistického podsvětí. Žalem utrápený Izanami přišel do Jomi také a chtěl manželku uprosit, aby se vrátila, ale Izanami ho varovala, aby na ni nepohlédl, ani nepromluvil dřív, než svůj odchod vyjedná s duchy podsvětí. Izanagi však byl netrpělivý a posvítil si v podsvětí magickým hřebenem ze svých vlasů. V nastalém světle uviděl Izanaminu rozkládající se mrtvolu.
Izanami tak byla přinucena stát se navždy bohyní smrti, vyhnala Izanagiho z Jomi a přísahala, že za to, co jí udělal, pozře každý den tisíc lidí. Izanagi odpověděl, že stvoří tisíce dalších. Když bylo tvoření živých a mrtvých u konce, postavil si Izanagi ponurý domek na ostrově Ahadži, kde žil navěky jako poustevník.“
Nejlepší část na návštěvu
Posvátné skály je nejlépe vidět v létě za svítání, kdy se zdá, že mezi nimi vychází slunce, nebo večer o zimním slunovratu, kdy mezi nimi vychází měsíc. Překrásný pohled si také užijete při západu slunce, kdy tajuplnou atmosféru ještě umocňuje mihotavé osvětlení nedalekého města. Za jasného dne můžete v dálce také zahlédnout ikonickou horu Fudži.