Meteorit s rodokmenem patří urozenému majiteli pozemku, ne nálezcům, rozhodl soud
Foto: vadimrysev / Depositphotos
Odvolací soud ve švédském hlavním městě ve čtvrtek rozhodl, že meteorit, který v listopadu 2020 spadl poblíž města Enkoeping, asi 80 km západně od Stockholmu, patří majiteli pozemku, nikoli nálezci, a změnil tak dřívější rozhodnutí. Zato kauza „hradeckého meteoritu" skončila úplně jinak, vzpomínáte?
„Vyhodnotili jsme, že by bylo nanejvýš rozumné považovat meteority nebo vesmírné kameny za součást nemovitosti (pozemku), stejně jako je tomu v případě kamenů, i když intuitivně může mít člověk dojem, že meteorit je něco, co je Zemi cizí," zdůraznil podle serveru Nauka w Polsce soudce odvolacího soudu Robert Green.
V prosinci 2022 okresní soud v Uppsale rozhodl, že právo na kámen o hmotnosti 14 kg mají dva nálezci, Anders Zetterqvist a Andreas Forsberg. Jak se tehdy v rozsudku zdůrazňovalo, „meteorit nemá žádné trvalé spojení s pozemkem nebo majetkem", přiblážil ze Stockholmu průběh kauzy Daniel Zyśk na základě informací od agentury AP.
Nálezci, kteří pracují jako geologové, našli meteorit v prosinci 2020 v lese. Díky amatérským videím a fotografiím od lidí, kteří viděli záblesk padajícího kamene na obloze, určili, kde by se mohl nacházet.
Po medializaci nálezu se o hroudu přihlásil majitel pozemku, šlechtic Johan Benzelstiern von Engestroem, a požadoval její vrácení. Když to geologové odmítli, obrátil se muž prostřednictvím své společnosti na soud, aby se domohl vlastnictví meteoritu. Von Engestroem slíbil, že si meteorit nenechá pro sebe, ale uloží jej pro vědecké účely v Přírodovědeckém muzeu ve Stockholmu.
Verdikt v neprospěch geologů znamená, že budou muset majiteli meteoritu uhradit soudní výlohy ve výši 600 000 švédských korun (asi 1,3 milionu Kč). Anders Zetterqvist a Andreas Forsberg se po analýze odůvodnění rozsudku rozhodnou, zda se odvolají k Nejvyššímu soudu. Mají na to čas do 18. dubna.
Případ meteoritu je precedentem v historii švédského práva. Vynášení kamenů ze soukromého majetku je podle trestního zákoníku zakázáno, ale například nálezy starověkých předmětů již podléhají jiným, pro nálezce příznivějším předpisům. V právních předpisech neexistují žádné paragrafy, které by určovaly, jak s meteority nakládat, zakončil server Nauka w Polsce.
Český případ zatajeného meteoritu
Na jaře roku 2016 vyzvali čeští astronomové amatérské hledače k pátrání po úlomcích meteoritu, který spadl 17. května u Hradce Králové. Nálezce Miroslav Maršík jej po usilovném hledání na podmítnutém řepkovém poli mezi obcemi Čistěves a Benátky skutečně objevil, ale nález dlouho tajil. Astronomům se se svým nálezem přihlásil až 22. března následujícího roku. „Bohužel nás nálezce neoslovil hned, protože se obával, že mu tento nález zabavíme, což, jak i sám později uznal, byla chyba,“ uvedl tehdy mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. V této souvislosti uvedl, že nález meteoritu není v zákonech výslovně upraven, a patří tedy nálezci.
Vesmírný kámen byl unikátní tím, že vědci znají dráhu jeho předchozí cesty - takovým se říká „meteorit s rodokmenem". Vážil 134 gramů a dostal název Hradec Králové. Pro vědecké účely si z něj vědci odřízli malou část, zbytek vrátili nálezci, uvedl tehdy iDnes.cz