Mezi 30. a 35. rokem roste riziko syndromu vyhoření až o 270 %. Nejkritičtější bývá 33. narozeniny
Foto: PeopleImages.com / Depositphotos
4 min
Nadměrný stres v pracovním či osobním životě může vést k chronickým problémům, které jsou označovány jako syndrom vyhoření. Tento syndrom se vyznačuje celým spektrem symptomů a jak se ukazuje, největší výskyt je zaznamenán po 30. roku života.
Jako syndrom vyhoření je označován stav, který způsobuje dlouhodobé působení stresových faktorů. Syndrom vyhoření ovlivňuje nejen psychické, ale také fyzické zdraví člověka, lidé jí postiženi často postupně odbourají veškeré společenské aspekty svého života primárně na profesionální, následně však často také na osobní úrovni. Hlavním projevem syndromu vyhoření je pocit úplného vyčerpání, pokud člověka postihne, ztrácí obecně motivaci k jakékoliv činnosti, přestává se radovat z běžných věcí a nemá žádnou energii, aby cokoliv podnikal nebo vůbec vymýšlel. Překonání syndromu vyhoření vyžaduje velmi razantní změnu životního stylu, je obvykle spojeno se změnou zaměstnání a mnohdy je třeba také vyhledat odbornou pomoc.
Původ a symptomy syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření má velmi podobné projevy jako různé psychické poruchy či nemoci, obvykle se jedná o depresivní stavy, které doplňují pocity méněcennosti a zbytečnosti či ztráta smyslu života. Veliký podíl všech případech syndromu vyhoření tvoří problémy způsobené zaměstnáním, kdy je na člověka vyvíjen neustálý tlak na výkon. Trpí jim obvykle lidé toužící po velkém úspěchu, kterého se snaží dosáhnout urputnou prací a oddaností profesi. V zaměstnání pak tráví příliš mnoho času na úkor odpočinku až do neúnosné míry. Z tohoto maximálního nasazení pak velmi rychle spadnou do naprosté letargie. Syndrom vyhoření však nemusí být způsoben jen pracovním nasazením, zapříčinit jej může také nezdravý a toxický vztah nebo třeba neúspěch u opačného pohlaví. Nejčastěji tak syndrom vyhoření mají na svědomí tři příčiny – emoční vyčerpání, zklamání z osobního neúspěchu a depersonalizace, tedy ztráta osobního života či představy o sobě samém. Stručný přehled toho, jak se syndrom vyhoření projevuje a jak jej lze kompenzovat, obsahuje následující video.
Nejběžnější symptomy syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření je v podstatě úplné vyčerpání – emoční i fyzické. Tělo při něm ztrácí nemá dostatek energie na to se pouštět do větších ale ani menších akcí a člověk mívá pocit, že není schopen dosáhnout úspěchu absolutně v ničem. Typickými projevy pak bývá únava, apatie a časté bolesti hlavy. Velmi často se k nim pak přidává také nespavost nebo špatný spánek, časté buzení či převrácený režim, úzkosti, agrese a nevhodné stravovací návyky. Člověk se stává více cynickým a drží si odstup od všech, včetně těch nejbližších. Návrat zpátky do běžného života bývá složitý a vyžaduje radikální změnu přístupu směřující ke zcela jiným prioritám.
Proč syndrom vyhoření přichází především kolem 30. roku života
Nejčastější výskyt syndromu vyhoření je zaznamenáván u lidí mezi 20. a 35. rokem života. Ačkoliv se s ním lze ve velké míře setkat i dříve, toto období bývá nejvýrazněji zastoupeno, jelikož se jedná o aktivní životní období, kdy se lidé snaží nejvíce skloubit pracovní a rodinný život, zajistit si vhodné bydlení a také mít dost prostředků na všechno, co by si v návaznosti a kýžený společenský statut chtěli pravidelně dopřávat. Pravdou ale je, že právě kvůli pracovní vytíženosti přestanou mít čas získané peníze utrácet a bývají často pod tlakem kvůli hypotéce nebo jiným nutným výdajům.