Mezi mýty a realitou: Pravda o jesenických čarodějnických procesech
Pojďme společně poodhalit pravdu o Jesenických čarodějnických proces, kterou skrývají méně známé příběhy z historie Moravy.
17. století bylo pro obyvatele Jesenicka velmi nešťastným obdobím, během kterého zemřely stovky nevinných lidí. Inkviziční procesy, které probíhaly na území vratislavského biskupství včetně Jeseníků, zatížily Slezsko od roku 1622 až do roku 1695. V rámci těchto tragédií hrál klíčovou roli nechvalně proslulý inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu, dnes známý jako Zlaté Hory, který byl hlavní postavou čarodějnických procesů ve Velkých Losinách.
Stíny minulosti
Pod vrcholky Jeseníků si lidé žili dobře, až do doby, kdy se v této malebné oblasti rozhořela vášeň pro čarodějnictví jako ničivý plamen. Domnělé čarodějnice, obviněné z neštěstí, nemocí a neúrod, byly obětí masové hystérie a hluboko zakořeněné paranoie, která v této odlehlé oblasti prorostla každým koutem společnosti.
Právní absurdity a počty obětí
Soudní procesy, které se v Jeseníkách konaly, byly děsivou demonstrací spravedlnosti zbavené empatie a lidskosti. Tyto procesy, často vedoucí k odsouzení bez důkazů jiných než vynucená přiznání a dohady, se zvrhly v morální kolaps soudního systému. Oběti, zpravidla ženy, byly bezprizorně odsouzeny a mučeny, což odhaluje temnou stránku tehdejší společnosti. Region Jeseníků byl svědkem řady čarodějnických procesů, které začaly v roce 1622 čtyřmi popravami v okrese Jeseník. Mezi lety 1636 a 1648 se zde rozhořel masivní hon na čarodějnice, přičemž přesný počet obětí zůstává neznámý. V roce 1651 dosáhla vlna pronásledování vrcholu s popravou přibližně 86 lidí. Následně v roce 1667 bylo v Ratiboři, dnes část Polska, upáleno dalších 16 osob. Tyto události odkazují na temnou kapitolu historie oblasti, která byla poznamenána strachem a nepochopením.
Hrůzné osudy obětí
První obětí jesenických čarodějnických procesů se stala žena jménem Barbora Schmiedová, pastýřka z Jeseníků. V létě roku 1622 byla na smrtelné posteli obviněna svým manželem z čarodějnictví. Bezprostředně po těchto obviněních byla Barbora zatčena a podrobena intenzivnímu výslechu, během kterého byla mučena. K prověření jejích obvinění byl zřízen speciální soudní tribunál. Tento tribunál vedl biskupský advokát Jan Grosser společně s městskými soudci Kašparem Schmidtzem a Melchiorem Wildenem, kteří měli za úkol rozhodnout o jejím osudu. Následně byla Barbora Schmiedová upálena a po ní i další její známé, které nařkla z provádění čarodějnických praktik.
Kladivo na čarodějnice
Nejlepší vystihnutí dané doby popisuje filmové dílo Otakara Vávry z roku 1969 na motivy stejnojmenné knihy Václava Kaplického – Kladivo na čarodějnice. Děj se sice odehrává ve Velkých Losinách na Šumpersku, podstata však zůstává stejná a děj, postavy a emoce příběhu mohou perfektně dokreslit bezmocnost a šílenost dané doby.
Světlo v temnotách
Navzdory hrůzám, které jesenické čarodějnické procesy přinesly, se našli jedinci, kteří se odvážili vzepřít nespravedlnosti. Tito hrdinové, včetně místních bylinářek a léčitelů, čelili nespravedlnosti a chránili ty, kteří byli nejvíce zranitelní. Jejich odvaha je připomínkou toho, že i ve tmě nejhlubších časů může pravda a spravedlnost nalézt cestu. Toto také připomíná památník obětem čarodějnických procesů, který se nachází v Jeseníkách. Památník byl nejprve vystaven pro oběti koncentračního tábora, poté byl však předělán do tvaru plamene a věnován právě obětem čarodějnických sporů. Na pomníku je vytesáno: Zde zahynuly v plamenech oběti čarodějnických procesů 1624—1684. V jesenickém muzeu je vytvořená také expozice, která je celá věnována tomuto tématu.
Historický odkaz
Dnes považujeme jesenické čarodějnické procesy za temnou kapitolu v historii Čech. Učí nás o důležitosti obrany lidské důstojnosti a práv v časech, kdy společnost sklouzává k iracionalitě. Tyto události nás stále vyzývají, abychom se poučili z chyb minulosti a snažili se budovat spravedlivější a humánnější společnost.