Miloš Jakeš nechvalně proslul svým proslovem. Byl to ale i schopný komunistický politik
Foto: David Sedlecký / Creative commons, CC-BY-SA
Komunistický politik a generální tajemník ÚV KSČ. To vše a mnohé další byla významná postava československého komunistického režimu Miloš Jakeš. Pojďte se s námi o tomto muži a jeho nechvalně proslulém proslovu dozvědět více.
S politikou byl Jakeš spjat již od svého mládí
Jeho politická kariéra začala v době, kdy mu bylo pouhých 23 let. Tehdy se stal členem Komunistické strany československé. V roce 1945 začal působit jako funkcionář KSČ. Jeho strmý vzestup již na sebe nenechal dlouho čekat. V následujících letech se dočkal nejedné významné pozice. Ty mu dopomohly nejenom k výraznému nabytí jmění, ale také slávě, která trvá až do dnešních let. I když ne na každou slávu může být člověk hrdý.
V roce 1947 Miloš Jakeš byl předsedou národního výboru v tehdejším Gottwaldově, který je nyní znám pod názvem Zlín. V 70. letech byl součástí kontrolní komise Ústředního výboru KSČ. Ten měl na starost především čistku na počátku 70. let. Snažil se vždy bojovat za sovětskou stranu a pomoct s invazí.
Proslov jej proslavil na desítky let dopředu
Úspěšná dlouholetá politická kariéra Jakeše pokračovala i na začátku 90. let. Tehdy byl, dokonce i za podpory Moskvy, v roce 1987 zvolen generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ. V této pozici se v roce 1989 dostal i na Červený Hrádek. Místo, s kterým je Jakeš neodmyslitelně spjat. A to kvůli svému přes hodinu trvajícímu projevu.
Soukromý projev se dostal ke všem obyvatelům Československa
Jakeš proslul svým nepříliš povedeným proslovem, který je s ním silně spjat i v dnešní době. Nejeden pamětník na něj s úsměvem vzpomíná. Původně neveřejný projev určený pouze pro uši představitelů komunistické strany se z nějakého důvodu dostal na veřejnost. A lidé si jej velmi oblíbili. Snad jeho projev zapříčinila nepřipravenost a reakce pouze na otázky účastníků sjezdu. I tak se ale jednalo o velmi nešťastný a nepovedený proslov, který měl adekvátně reagovat na tehdejší situaci. A o co přesně šlo?
Během asi půlhodinového proslovu a následovného odpovídání na otázky se Jakeš snažil vysvětlit aktuální politickou situaci. Komentoval ekonomické i politické události v zemi a promluvil o několika hercích i umělcích, kteří byli signatáři Několika vět. Na umělcích, mezi které patřila i Hana Zagorová nebo Václav Havel, nenechal nit suchou. Mimoto se také vyjádřil nepříliš líbivě o komunistech. Ty doslovně označil za kůl v plotě. Jakeš tak nešetřil ani samotný socialismus.
Jakešův projev byl od začátku do konce velmi nepochopitelný. Na jedné straně kritizoval hospodaření, na straně druhé ale chválil kapitalismus. Překvapivé bylo jeho hanobení zaostalosti a nefunkčnosti Sovětského svazu.
17. listopadu se Jakeš marně bránil
Projev proběhl v polovině roku 1989. Tedy v době, kdy byl již Jakeš nějaký ten pátek generálním tajemníkem ÚV KSČ. Zároveň se ale jeho politická angažovanost chýlila ke konci. Jakeš nepokojům na Národní třídě, které započaly 17. listopadu, nepřikládal žádný velký důraz. Jeho rezignaci, kterou žádalo Občanské fórum Činoherního klubu pár dní poté, tak neočekával. Jakeš i komunisté se ještě několik dní bránili. Po dohadování Jakeš vystoupil v televizi a oznámil, že Československo zůstává nadále socialistické. Odolávat a snažit se udržet v pozici se Jakešovi povedlo pouhý týden. 24. listopadu roku 1989 byl nucen rezignovat na funkci generálního tajemníka Ústředního výboru KSČ.