Mince z doby egyptského krále Ptolemaia VI. nalezeny v Pouštní jeskyni. Odhalte s námi tajemství
Foto: LouisAragon / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Loni v květnu se archeologům podařilo nalézt válcovitou krabičku, jenž byla plná mincí. Jak se následně zjistilo, podařilo se jim najít mince ražené Ptolemaiem VI. Jde tak bezesporu o archeologický úlovek roku.
Po smrti Alexandra Velikého, se říše, kterou si postupně vydobyl, rozdělila mezi jeho generály. Jedním z nich byl Ptolemaios, který roku 305 před Kristem přijal titul egyptského faraona a dostal pod svá křídla Egypt. Makedonec, jenž byl považován za velmi inteligentního, byl zdatný zejména ve schopnosti vyhnout se válkám. I proto byl jedním z mála panovníků té doby, který zemřel stářím. Podařilo si mu tak založit dynastii, která vládla až do roku 33 před naším letopočtem, kdy Kleopatra ztratila svou říši ve prospěch Říma. Mimochodem v této dynastii se všichni následovníci trůnu jmenovali Ptolemaios či Kleopatra.
Ale zpět k našemu nálezu. Píše se rok 2022, když v Judské poušti archeologové Izraelského památkového ústavu nalézají něco velmi zajímavého. V rokli zvané „Wádí Murabbát“, jenž byla proříznuta sezónním tokem vody od Betléma až k mrtvému moři po miliony let, nacházejí archeologové v jedné z jeskyní malou dřevěnou krabičku, vyloženou ovčí kůží a fialovou látkou. Po otevření v ní nacházejí zeminu s kamínky, pod níž je schovaných 15 mincí, pečlivě zabalených a oddělených od sebe vlnou, přikryté vlněnou látkou. Mince jsou raženy za vlády Ptolemaia VI, a vzhledem k místu nálezu, začíná být výzkumníkům jasné, že jde o historicky první důkaz o úprku židů do Negevu, při makabejském povstání proti řecké Seleukovské říši.
Archeolog Eitan Klein řekl že „Je zajímavé si představit, kdo byl ten muž, který utekl do pouště, aby v jedné z jeskyní ukryl svůj majetek, pro který se chtěl nepochybně vrátit. Vzhledem k tehdejším událostem přišel zřejmě o život a jeho majetek na nás čekal 2200 let“.
Poklad se skládá z 15- ti mincí ražených Ptolemaiem VI. Ten byl nejstarším synem Ptolemaia V. a královny Kleopatry I., za jejichž vlády vznikl konflikt mezi nimi a Seleukovskou říší o Sýrii, a bojem s mladším bratrem, o kontrolu nad jejich monarchií. Nejnovější mince pochází z roku 170 před naším letopočtem, právě z dob Makabejského povstání. Pod ním je podepsán zejména Seleukovský král Antiochos IV., zvaný „Bezbožný“. Díky jeho politice vymýtit židovské náboženství za jakoukoli cenu, dohnal národ k povstání, kterého využili Makabejští k vyhnání Řeků z jejich citadely v Jeruzalémě a vytvoření dohody s Římem. To vedlo k založení nezávislého Hasmonejského království.
Místo, kde byly mince objeveny, není archeologům zcela neznámé. Jeskyně byly poprvé objeveny roku 1952 a následně prozkoumány Beduíny. Ve dvou jeskyních byly nalezeny primitivní zemědělské nástroje z období chalkolitu, pocházející z dob 4000 let před naším letopočtem. V dalších jeskyních se postupně nacházely důkazy osídlení jak z doby bronzové, tak i z doby železné, díky objevení velkých džbánů, železných i bronzových zbraní, mincí, či nástrojů vyrobených ze dřeva, kamene, kůže a kostí. Vše naznačuje, že největší provoz zde byl za období římského. Bylo zde však objeveno i několik kožených pergamenů napsaných v hebrejštině, aramejštině, řečtině, latině a arabštině. Nalezly se dokonce i fragmenty menších proroctví a exodů ze starého zákona bible.
Expert na mince Dr. Eitan Klein řekl v Jewish News že „Starověcí Židé s největší pravděpodobností uchovávali své nejcennější majetky v Judské poušti, dokud určité nebezpečí nepominulo, jako jsou ty, které jsou popsány v knihách Makabejských“.
Všech 15 mincí, které jsou spojeny s počátkem Chanukového festivalu, jenž připomíná obnovu Jeruzaléma ve 2. století před Kristem, bude vystavena veřejnosti během „týdne dědictví“ v Hasmojském muzeu.