Minotaurův labyrint a jeho bájná tajemství. Něco jsou báje, něco je fakt
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Přestože existence Minotaura je více uvěřitelná než vlkodlaci či upíři, stále se jedná pouze o legendu. Nebo ne? V dnešním článku si rozebereme mýtus o Minotaurově labyrintu a také se podíváme na reálné spojitosti Minotaura s palácem Knóssos.
Legenda o monstru
Spousta z nás vyrůstala s alespoň menším povědomím o bájném Minotaurově labyrintu, ať již přes knihy o řecké mytologii či přes hrdinské filmy s Herkulem. Podle této legendy svedl manželku krétského krále Mínoa bílý býk. Tato manželka se jmenovala Pásifaé a narodil se jí Minotaurus, netvor s tělem člověka a hlavou býka. Král nechtěl být s netvorem nijak spojován a styděl se za nevěrné chování své manželky, kterou potrestal smrtí. Známým Daidalem pak nechal postavit labyrint, do kterého svého nestvůrného nevlastního syna uvěznil.
Poté mezi Krétou a Athénami vypukla válka, když byl v Athénách zabit syn krále Mínoa Androgeós. Za to, že Athény padly, na ně byla uvalena povinnost odvádět Krétě daň ve formě obětování sedmi dívek a sedmi chlapců Minotaurovi. Mladý syn Athénského krále Théseus se poté rozhodl vydat na cestu do Kréty, aby zabil Minotaura, a osvobodil tak svou rodnou zem od povinnosti krvavých obětí.
Při příjezdu na Krétu se Théseus zamiloval do Mínosovy dcery Ariadne, která mu slíbila, že mu pomůže s Minotaurem pod podmínkou, že při návratu do Athén ji vezme s sebou.
Po této domluvě od ní Théseus dostal kouzelný meč a klubko niti. Při odvádění obětí do labyrintu vstoupil Théseus dovnitř a při cestě k monstru odmotával Ariadninu nit. Když v labyrintu konečně narazil na Minotaura, bez prodlení ho kouzelným mečem zabil a pomocí odmotané nitě našel z labyrintu cestu ven.
Ariadne s Théseem však neodplula do Athén, neb v noc předcházející odplutí jí Athéna ve snu přikázala nikam nejezdit a druhý den se vdala za Dionýse.
Mýtus v realitě
Je samozřejmé, že příběh o muži s býčí hlavou, který jako oběť přijímá malé děti, je pravděpodobně pouze legendou. Když však zapátráme do hlubších detailů a archeologických poznatků, objevíme spoustu zajímavých informací o místě, kde podle pověsti bylo ukryté Minotaurovo slavné bludiště. Jde o samotný královský palác Knóssos. Stejnojmenné město, ve kterém se palác nachází, bylo postaveno v době bronzové a v osmnáctém století bylo rozšířeno o přibližně 200 akrů.
V roce 1979 zde archeologové objevili kostry čtyř lidí. Dodnes se předpokládá, že šlo o děti. Analýza kosterních ostatků těchto dětí ukázala, že samotné kosti byly poničeny špičatými předměty, které způsobily, že bylo maso odděleno od kostí. Tento fakt přidává do legendy o Minotaurovi myšlenku, že děti byly nejprve obětovány a následně byly snědeny.
Symbolika příběhu
Mytologie, bajky a příběhy, většinou předávají čtenáři nějakou pointu či něco naznačují. Řecká mytologie, včetně Minotaurova labyrintu, má vlastní symboliku, která se zrcadlí v lidech samotných. Symboliku si lze vyložit tak, že samotné Théseovo zabití Minotaura symbolizuje konec lidské oběti. To se odráží v samotném příběhu, kdy Théseovým důvodem k zabití Minotaura je právě osvobození své země od povinnosti obětování dětí býčímu netvorovi. U samotného labyrintu je pak řečeno, že symbolizuje samotnou existenci lidstva.
Svým způsobem jde o naše vnitřní jednotlivé rozpoložení, kdy každý sám jsme uvězněn v takovém labyrintu a prožíváme vlastní souboje o to, dostat se ven. Ti, kteří do labyrintu vstoupí s metodickou myšlenkou, kuráží a silným duchem se dostanou ven. Právě toto je symbolika samotného Thésea. Je to muž, který má kontrolu nad svými myšlenkami, je rozvážný a má silného ducha.