Definoval komunismus. Mladý Karl Marx ale nebyl žádný andílek
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Karl Marx je znám především jako tvůrce Komunistického manifestu a velký sympatizant dělnické třídy. Tento německý filozof byl však hlavně velký srdcař a bavič.
Německý filozof, revoluční ekonom a vůdce Karl Marx založil moderní vědecký socialismus. Jeho základní myšlenky – známé jako marxismus – tvoří základ socialistických a komunistických hnutí na celém světě. Karl Marx byl ale nejen velkým myslitelem, tíhl i k umění, živil se žurnalistikou a velmi rád se bavil.
Původ
Karl Heinreich Marx se narodil 5. května 1818 v Trevíru v Rýnském Prusku (dnešní Německo) jako syn velmi dobře situovaného právníka Heinricha Marxe a Holanďanky Henrietty Presburg Marxové. Heinrich i Henriette pocházeli z dlouhé linie rabínů (mistrů nebo učitelů židovského náboženství). Heinrich Marx, který nemohl vykonávat právnickou praxi, protože byl Žid, konvertoval kolem roku 1817 k luteránství. Karl byl pokřtěn ve stejném kostele v roce 1824 ve věku šesti let. Karl navštěvoval luteránskou základní školu, ale později se stal ateistou. Byl to on, kdo vymyslel výrok „náboženství je opium lidu“, základní princip moderního komunismu.
Romantický rebel
Přestože byl ze zámožné rodiny, silně se ztotožnil s rostoucí dělnickou třídou. V mládí chtěl být básníkem a dramatikem. Ve studentských letech dokonce napsal velké množství básní. V tomto světle vyznívá jako romantický idealista, leč jeho projev byl spíše rebelský. Po střední škole strávil rok v Bonnu, kde však studoval jen málo, ale hodně se bavil a pil. Nahromadily se mu také velké dluhy. Marxův zděšený otec ho z Bonnu odvolal a nechal ho nastoupit na berlínskou univerzitu, která byla v té době centrem intelektuálních diskuzí.
V Berlíně se vytvořil okruh brilantních myslitelů, kteří zpochybňovali stávající instituce a ideje, včetně náboženství, filozofie, etiky a politiky. Marx se k této skupině radikálních myslitelů upřímně připojil. V Berlíně strávil více než čtyři roky a v březnu 1841 ukončil svá studia doktorátem.
Nucené stěhování
Marx se poté začal věnovat psaní a žurnalistice, aby se uživil. V roce 1842 se stal redaktorem liberálních (novým myšlenkám otevřených) kolínských novin Rheinische Zeitung, které však berlínská vláda v následujícím roce zakázala vydávat. V lednu 1845 byl Marx vyhoštěn z Francie na popud pruské vlády, jak sám říkal. Přestěhoval se do Bruselu v Belgii, kde založil Německou dělnickou stranu. Zde napsal slavný Manifest komunistické strany (známý jako Komunistický manifest).
Vyhnán belgickou vládou se Marx vrátil do Kolína nad Rýnem, kde se v červnu 1848 stal redaktorem listu Neue Rheinische Zeitung. O necelý rok později pruská vláda vydávání listu zastavila a Marx sám byl donucen k odchodu. Odešel do Paříže, ale v září ho francouzská vláda opět vyhostila. Marx se nakonec usadil v Londýně v Anglii, kde žil jako vyhnanec bez státní příslušnosti. Británie mu totiž odepřela občanství a Prusko ho odmítlo přijmout zpět jako občana
Osobní život
Marx se 19. června 1843 oženil se svou láskou z dětství Jenny von Westphalen, která byla známá jako nejkrásnější dívka v Trevíru. Byla mu zcela oddaná. Zemřela na rakovinu 2. prosince 1881 ve věku šedesáti sedmi let. Pro Marxe to byla rána, ze které se už nikdy nevzpamatoval.
Marxovi měli sedm dětí, z nichž čtyři zemřely v kojeneckém nebo dětském věku. Své dcery hluboce miloval a ty zase zbožňovaly jeho. Ze tří přeživších dcer – Jenny, Laury a Eleanor – se dvě provdaly za Francouze. Oba Marxovi zeťové se stali významnými francouzskými socialisty a poslanci parlamentu. Eleanor byla aktivní jako britská organizátorka práce.
Konec života
Marx trávil většinu svého pracovního času v Britském muzeu, kde prováděl výzkum jak pro své novinové články, tak pro své knihy. Při přípravě knihy Das Kapital přečetl všechny dostupné práce z oblasti ekonomické a finanční teorie a praxe.
Marxovo nadměrné kouření, pití vína a záliba v silně kořeněných jídlech mohly být příčinami jeho nemocí. V posledních desítkách let svého života již nemohl vykonávat žádnou soustavnou intelektuální práci. Zemřel v křesle v Londýně 14. března 1883, asi dva měsíce před svými pětašedesátými narozeninami. Je pohřben na londýnském hřbitově Highgate, kde je jeho hrob označen bustou.