Mužská menstruace není tabu. Může být navíc mnohem náročnější než u žen
Foto: AndrewLozovyi / Depositphotos
Asi každý ví, že ženy si během menstruace prochází náročnými fyzickými i psychickými stavy, které jsou z velké části způsobeny hormonální nerovnováhou v jejím těle. Podobnými cykly však prokazatelně procházejí i muži.
Z anatomického hlediska je pochopitelně nemožné, aby mužské tělo procházelo menstruací. Na lidské chování však má více než samotný proces obměny buněk pohlavního ústrojí vliv spíše fáze, která mu předchází. Té se u žen říká PMS neboli premenstruační syndrom a jeho charakteristickými znaky jsou například nadýmání, bolesti hlavy či výkyvy nálad, tedy projevy, které každá žena (a potažmo i muž) velmi dobře zná a během kterých je s osobami něžnějšího pohlaví mnohdy velmi náročné komunikovat.
PMS versus IMS
Určitou analogii k PMS pak u mužů představuje IMS (z angl. irritable male syndrome). Tento termín se mezi laickou i odbornou veřejností v hojné míře rozšířil díky práci psychoterapeuta Jeda Diamonda, a to teprve na začátku 21. století. Diamond tvrdí, že lidé často zapomínají na skutečnost, že hormonální výkyvy se netýkají pouze žen, ale také mužů. Samotný IMS pak definuje jako stav přecitlivělosti, frustrace, úzkosti a hněvu, který souvisí s biochemickými a hormonálními změnami, stresovými projevy a ztrátou mužské identity.
Průběh mužské a ženské menstruace se vzájemně liší
Z odborných průzkumů vyplývá, že ačkoli depresí trpí více žen než mužů, prožívají muži tyto stavy velmi odlišným způsobem. Jsou to pak právě podrážděnost, hněv a přecitlivělost, kterými se na první pohled skrytá deprese projevuje navenek. Obrovskou roli v samotném průběhu IMS pak hraje také stres. Tato skutečnost je dána evolučně; zatímco dříve byly jednotlivé stresory jasně definovány z podstaty své věci (například napadení divokou šelmou) a mnohdy je šlo řešit prakticky okamžitě (v případě šelmy útěkem či protiútokem), dnes je stres všude okolo nás a úplně jej odstranit z našich životů je prakticky nemožné. Proto bývá výsledkem agresivní chování, případně deprese.
V hlavní roli testosteron
S přibývajícím věkem se u mužů průběžně snižuje hladina testosteronu, který (zjednodušeně řečeno) dělá z chlapců chlapy. Lékaři uvádějí, že k citelnému úbytku tohoto hormonu začne docházet již ve 40. roku života, a až 40 % mužů starších 45 let má hladiny testosteronu výrazně pod normálem. Jeho nedostatek pak bývá mnohdy spojován s dalšími onemocněními, například vysokým krevním tlakem či cukrovkou. Tato hormonální krize u mužů středního věku se odborně označuje termínem andropauza a je jakýmsi ekvivalentem menopauzy u žen, což jen dokazuje, jak moc si jsou obě pohlaví skrze své hormony podobné.
Jak u mužů rozpoznat IMS?
Muži jsou neradi označováni za hormonální bytosti a mají tendence si myslet, že reagují spíše na základě logiky. Jejich agresivitu a frustraci si tak okolí vykládá spíše jako součást jejich osobnosti ve společnosti. Není proto snadné identifikovat, že se u nich IMS projevuje. Přesto ale existují určitá pravidla, podle kterých lze tento stav odhalit a podle kterých se odlišují jednotlivé typy povah mužů:
- Podrážděný typ. U těchto lidí mohou i relativně drobné záležitosti vést k hluboké frustraci, kterou si následně mohou vybíjet na svém okolí. Komunikace s těmito muži během IMS bývá mnohdy náročná a je třeba je zbytečně neuvádět do stresových situací, které by mohly jejich depresi ještě více prohloubit.
- Reaktivní typ. U prostého podráždění se problémy jen málokdy dostanou za hranice mužské mysli. V případě reaktivních typů však prakticky nikdy není nouze o drama. Tito muži se velmi rychle změní v až dětinsky urážlivé typy, a jejich chování tak mnohdy zanechává nevyléčitelné jizvy v mezilidských vztazích.
- Uzavřený typ. Opačný extrém je, když se muž po expozici stresoru kompletně uzavře do sebe, a to tak, že ani nechce dát najevo, že je něco špatně. Tyto osoby nechtějí za žádnou cenu komunikovat o svých problémech, což je však bohužel spíše umocňuje. Mnohdy jsou tak ignorována důležitá rozhodnutí a díky této apatii se deprese ještě více prohubuje.
Pokud si na mužích ve svém okolí všimnete výše uvedených příznaků, neberte je mylně jako projevy přirozené nerudnosti, která přichází s věkem. Důležité jsou především komunikace a dialog. Promluvte si tedy se svým partnerem, případně vzneste své obavy také na lékaře. Někdy stačí skutečně drobné změny – úprava jídelníčku, změna doby usínání či přesun nábytku v domácnosti – a stres se začne odbourávat. Je nutné nebrat IMS na lehkou váhu a věnovat jí takovou pozornost, jakou si tato i podobné hormonální nerovnováhy bezpochyby zaslouží.