3000 obřích kamenů ve čtyřkilometrových řadách. To je megalitické naleziště v Carnacu
Foto: Marek.69 talk / Creative commons, CC-BY-SA
Jsou o 2 000 let starší než Stonehenge a dosahují výšky až 6,5 m. Větší z nich váží 20 tun, a největší dokonce 300 tun. Jejich původ je opředen mnoha legendami a dodnes se přesně nezná jejich účel. Seznamte se pravěkými kameny v Carnacu.
Jedná se o naleziště světového významu
Carnac je malé městečko v Bretani na severozápadním pobřeží Francie, které je proslulé jako jedno z největších megalitických nalezišť na světě. Historický a kulturní význam lokality potvrzuje zařazení na seznam světového dědictví UNESCO. Místo se pyšní kamennými hrobkami (dolmeny), mohylami a samostatně stojícími menhiry. Nejstarší kameny mohly být podle archeologů vztyčeny už před 6 500 tisíci lety, což je o více než 2 000 let dříve, než je stáří Stonehenge. Nicméně většina z kamenů je datována okolo roku 3 300 př. n. l. do období neolitu.
Původ kamenů je opředen legendami
Tento působivý komplex kamenných řad obsahuje o více než 3 000 dokonale zarovnaných kamenů. Celková délka všech řad se pohybuje okolo 4 kilometrů a některé z řad sahají až do moře. Jejich původ však zůstává neznámý. První písemné zmínky o tomto úžasném místě pocházejí až ze středověku. Ačkoliv stáří místa sahá do pravěku, jejich původ se snaží vysvětlit některé moderní mýty. Křesťanský mýtus z 1. století n. l. vypráví, že se pohanští vojáci proměnili v kámen, když pronásledovali papeže Kornélia. Bretaňská verze artušovského mýtu vysvětluje obdivuhodně přesné zarovnání kamenů tak, že se jednalo o římskou legii, kterou v kámen proměnil čaroděj Merlin.
Kalendář, pohřebiště nebo zakódovaná mapa?
Orientace kamenných řad podle světových stran naznačuje, že mohly sloužit jako astronomický kalendář pro sledování cyklů slunce a měsíce. Další vědecké teorie se přiklánějí k rituálnímu významu pro pohřební obřady, nebo jako památníky významných událostí – bitev či katastrof. Kromě menhirů se zde totiž nacházejí také kamenné hrobky, ve kterých byly nalezeny fragmenty lidských kostí, keramika a zbraně. Podle webu Ancient-Origins měla být záhada Carnacu relativně nedávno rozluštěna pomocí starověké vědy, geogyfologie, která sloužila k označování území. Poloha kamenů je podle teorie zakódovanou mapou, která ukazuje směry některých významných měst.
Další zajímavosti
V roce 1862 byl na jednom z menhirů nalezen výklenek, ve kterém se nacházela bronzová soška býka, která byla uložena do místního muzea a také se stala symbolem Carnacu. V minulosti byly některé kameny přesunuty kvůli stavbě silnic a rozšiřování polí. Jiné byly odvezeny a použity na stavbu domů a nedalekého majáku. Při pozorném ohledání kamenů si můžete všimnout podivných červených značek. Jejich autorem je archeolog Zacharie Le Rouzic, přezdívaný „ochránce Carnacu“, který se na počátku 20. století zasadil o popis a klasifikaci místních památek. Dříve se návštěvníci mohli mezi kameny volně pohybovat, nyní jsou však chráněny oplocením. Důvodem je křehký stav kamenů, na kterých se v průběhu staletí podepsalo zvětrávání a eroze.