Nálezy předchůdců člověka v Zhoukoudian a jejich osud
Foto: Siyuwj / Creative commons, CC-BY-SA
Zhoukoudian je označení archeologického naleziště poblíž stejnojmenné vesnice asi 42 km jihozápadně od centrálního města Peking v Číně. Nalezlo se zde asi 40 neúplných koster Homo erectus, což z lokality činí světový unikát.
Jedinečná archeologická lokalita
Zhoukoudian je jedinečnou archeologickou lokalitou, v níž se objevilo asi 40 neúplných koster Homo erectus. Nikde jinde na světě se větší počet na jednom místě nenašel. Nalezené zkameněliny jsou označovány jako zkameněliny pekingského člověka (Homo erectus pekinensis). V lokalitě byly vykopány i pozůstatky anatomicky moderních lidí (Homo sapiens).
Počátky zkoumání
Pozůstatky předchůdců moderního člověka byly nalezeny v řadě sutí a spraší vyplněných rozsedlin (nepřesně označovaných jako „jeskyně“) ve vápencovém útesu. V roce 1921 švédského geologa a sběratele zkamenělin J. Gunnara Anderssona zaujaly příběhy o „dračích kostech“, které místní lidé našli v rozsedlinách a používali je k léčebným účelům. Andersson prozkoumal štěrbiny a objevil některé kusy křemene, které mohly být použity jako rané řezné nástroje. Tento objev propůjčil důvěryhodnost jeho teorii, že kosti byly ve skutečnosti lidské fosilie. V roce 1927 kanadský antropolog Davidson Black získal z místa homininový molár. Na základě tohoto nálezu identifikoval dříve neznámou skupinu homininů, kterou pojmenoval Sinanthropus pekinensis (tj. pekingský muž). Velké vykopávky začaly v roce 1929.
Pekingský muž
V následujících letech archeologové odkryli kompletní lebky, čelisti, zuby, kosti nohou a další zkameněliny mužů a žen různého věku. Vzorky byly nakonec klasifikovány jako Homo erectus. Mnoho vrstev nesoucích fosilie bylo datováno a výsledky naznačují, že místo bylo poprvé osídleno před více než 770 000 lety a pak je občas využíval Homo erectus až do doby před 230 000 lety. Pokud jsou tato data pravdivá, Zhoukoudian dokumentuje relativně pozdní přežití tohoto druhu.
Okousané kosti
Na více než polovině vzorků zkamenělin Homo erectus z lokality Zhoukoudian (odlitcích i originálech) bylo pozorováno poškození kostí způsobené pokousáním velkými savčími masožravci, zejména velkou pleistocénní jeskynní hyenou Pachycrocuta brevirostris. Dle statistiky 67 % vzorků vykazovalo stopy tohoto nelehkého soužití.
Množství jednotlivých lokalit
Lidské nebo zvířecí fosilie nebo hmotné památky na činnost člověka byly nalezeny na 26 lokalitách v oblasti Zhoukoudian. Zajímavostí je, že každá etapa paleolitické industrie tak byla odkryta na různých místech lokality (raně paleolitické, středopaleolitické a pozdně paleolitické nástroje). Nalezeny byly také doklady typické fauny středního a pozdního pleistocénu severní Číny. V jedné z lokalit se nalezla i fosilie pozdně kenozoické ryby.
Rozsah nálezů a ztrát
Ve 20. a 30. letech 20. století bylo objeveno asi 200 lidských fosilií od 40 jedinců známých jako Homo erectus, 10 000 kusů kamenné industrie a přibližně 200 zvířecích druhů doložených zkamenělinami. Japonská okupace od roku 1937 do roku 1945 způsobila, že většina vytěžených materiálů byla ztracena a při pozdějším dohledávání se již nenašla. Při opětovném zahájení archeologických vykopávek v roce 1949 byly nalezeny další zkameněliny a artefakty po činnosti člověka.
Chráněno už v 60. letech
Čínská státní rada v roce 1961 za účelem ochrany a zachování lokality Peking Man v Zhoukoudian oznámila označení lokality za součást svého kulturního dědictví pod ochranou státu.
Celosvětový význam
Lokalita Zhoukoudian je nejen výjimečnou připomínkou lidských společností na asijském kontinentu před tisíci lety, ale ilustruje, že proces hominizace lze plně pojmout v celosvětovém měřítku pouze pomocí mnoha takových příkladů.
Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO
Vzhledem k tomu, že naleziště Pekingského muže v Zhoukoudian přináší jedinečné svědectví o civilizaci, která zmizela, a přináší svědectví o lidských společenstvích na asijském kontinentu od středního pleistocénu do pozdního pleistocénu (doba paleolitu), bylo také zapsáno na „Seznam světového dědictví“ v prosinci 1987 na jedenáctém zasedání Výboru světového dědictví UNESCO. Zápis lokality Peking Man na Seznamu světového dědictví potvrzuje výjimečnou a univerzální hodnotu kulturní lokality, která vyžaduje ochranu ve prospěch celého lidstva.