Napoleonský komplex? Historický nesmysl! Za výbušnou povahou vojevůdce stál nepříjemný intimní problém

Každá velká historická persona se automaticky stává obětí dezinterpretaci faktů. Vezměme si takového Napoleona. Napoleonský komplex je pojem, který používáme dnes a denně. A to i přesto, že ve světle nových poznatků vyznívá pojmenování jako úplný nonsens.

Napoleon I. Bonaparte (1769 Korsika – 1821 Ostrov Sv. Heleny) byl francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion. (cs.wikipedia.org)

Opravdová výška

Ať už bylo příčinou Napoleonova temperamentu a chuti dobíjet svět cokoli, kompenzace nízkého tělesného vzrůstu vysokými politickými ambicemi to zcela určitě nebyla. V době smrti měřil Napoleon Bonaparte téměř 170 centimetrů. Ano, dnes by asi v mase lidí nevyčníval, ale v historickém období, ve kterém žil, rozhodně nepatřil k nejmenším. Průměrná výška Evropana v době Napoleonova života byla totiž 165 cm, z čehož vyplývá, že měl ještě navrch.

Menší než ti větší

Důvod, proč Korsičan působil menší, než opravdu byl, je čistě prozaický. Zřídkakdy se objevoval na veřejnosti bez přítomnosti své osobní stráže. Nuž a bodyguardem se mohl stát jen dobře stavěný, vysoký muž. Lidé tedy často dávali Napoleonovu výšku do poměru k mužům, kteří kráčeli v jeho těsném závěsu. Není divu, že mu lid začal dávat posměšné přezdívky kvůli jeho vzrůstu.

Není malý jako malý

Jeho domnělý malý vzrůst byl totiž odvozován jak podle špatné délky míry Francouzského coulu (který byl o 7 % delší než nynější Anglický coul), tak podle špatného překladu výrazu „le petit capora“ (Angličany nepřesně překládán jako „malý kaprál“, přestože Francouzi v tomto kontextu slovo malý požívají jako vyjádření postavení, ne vzrůstu).

Mýtus o malém vzrůstu vychází také pravděpodobně z dobové propagandy, ve které byl Napoleon znázorňován jako tzv. „little boney“ (agresivní tyran malého vzrůstu). V rámci propagandy vznikla celá řada dezinformačních karikatur zachycujících „malého" Napoleona v kontrastu s jinými velikány své doby, případně dokonce se zvířaty.

Napoleonský či Napoleonův syndrom neboli Komplex malého muže

Napoleonský syndrom se v psychoanalýze využívá už léta a existuje množství empirických výzkumů, které dokládají, že teorie o kompenzování si fyzického nedostatku agresí funguje. Jedním z nich je výzkum holandského univerzitního profesora Abrahama Buunka. Ten zjistil, že muži vysocí 163 centimetrů mají až o 50 % větší tendence žárlit na své partnerky než muži vysocí 193 centimetrů.

Jako hovorový termín používaný v psychologii, psychiatrii a psychoanalýze odkazuje Napoleonský komplex na specifický typ vnitřního komplexu spojeného s lidmi malého vzrůstu, častěji pak s muži. Tento termín se používá také obecně pro lidi, kteří si svůj hendikep kompenzují v ostatních oblastech života.

Zcela jiný problém než výška…

Abychom se však vrátili zpět k Napoleonovi, zjištění historiků z roku 2001 naznačují, že za jeho věčnou nervozitou mohly stát pravděpodobně hemoroidy. Některé teorie jdou dokonce tak daleko, že udávají bolestivé hemoroidy jako hlavní příčinu slabé koncentrace, a tedy i následné porážky Napoleona ve slavné bitvě u Waterloo.