Náruživá Messalina, římská císařovna, která vládla pevně a hrubě. S muži na trůně si rozhodně nezadala
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Vysloužila si mnoho přezdívek, jednou z nejtrefnějších byla „Římská zmije“. Doba, ve které žila, patří k nejdramatičtějším obdobím římské historie. Vzestupy a pády císařovny Valerie Messaliny fascinovaly básníky, spisovatele i filmaře.
Messalina neměla ohledně svatby na výběr
Třetí manželce císaře Claudia netrvalo moc dlouho, aby si získala obrovskou moc nad svým manželem a nad celou říší. Messalina byla divoká a toužící po moci, stejně jako její příbuzný Marcus Antonius nebo hodně výstřední císař Caligula. Ten třeba nechal udělat zlatý žlab pro svého koně a prohlásil ho za senátora nebo obcoval se svými sestrami.
V té době se příbuzenský vztah nebral jako překážka pro uzavření sňatku, a tak když si Messalina z patricijské rodiny brala ve čtrnácti letech o třicet let staršího bratrance Claudia, nikdo se nepodivoval.
Messalina neměla moc možností, sňatek byl domluvený. Její manžel Claudius už měl za sebou dvě manželství, a přestože byl z významného rodu, nebyl považován za dobrou partii. Jeho rodina ho sama považovala za nejpodřadnějšího člena rodu a nikdo od něj nic nečekal.
Claudius nebyl zdravý a trápilo ho mnoho zdravotních neduhů. Choval se jako blázen, ale tím rozhodně nebyl. Už v dětství pochopil, že předstíraná hloupost a neschopnost jsou nejjistější cestou, jak se dožít dospělosti. Nešlo si nevšimnout, že v okolí umírá příliš mnoho lidí násilnou smrtí a že babička Livia je mimořádně nadanou odbornicí na všemožné jedy, kterými čistila cestu svým oblíbencům k moci. Pomatený Claudius nebyl pro nikoho hrozbou, a tak jen tiše čekal, až přijde jeho chvíle.
Vzestup Claudia a Messaliny na císařský trůn
Jak uvedl World Open News, v roce 41 se stalo něco, co jen málokdo čekal. Caligula byl zvrácený, nepředvídatelný a pro své okolí nebezpečný, a tak byl zavražděn členy pretoriánské gardy. Senát stanovil potřebu jmenovat nástupce a Claudius, ten neškodný blázen, byl tou pravou volbou. Claudius se po Caligulově smrti schovával za závěsem a očekával, že jeho osud bude podobný.
Rozhodnutí senátu se nakonec vůbec nebránil a pro jistotu nechal popravit vrahy svého synovce, až poté obsadil se svou mladou a temperamentní manželkou nejvyšší imperiální pozici v říši.
Pověstí o Messalině je v historii mnoho, shodují se v tom, že byla chlípná a nenasytná
Staré spisy uvádí, že šlo o neklidnou ženu, přemoženou touhami mládí a mocným chtíčem. Proslavila se hlavně tím, že nebyla vybírává a potěšení hledala i mezi muži z lidu.
Když už v císařském paláci nebyl nikdo, kdo by jejím nárokům vyhovoval, brala si blond paruku a odcházela do vyhlášeného nevěstince, aby tam celé noci uspokojovala všechna přání chtivých zákazníků, námořníků a gladiátorů. Brzy si vybudovala pověst nikdy neukojené nevěstky, která porazila ve výkonnosti i nejzdatnější prostitutku. Její pozlacené bradavky se staly proslulými.
Messalina byla také nelítostná matka a schopná manipulátorka
Magazín Factinate odkazuje na mnoho historiků, kteří zmiňují i velice drsný způsob, jakým se Messalina chovala k synovi Britannicovi. Nebylo to proto, že by ho neměla ráda. Dobře si uvědomovala, jak nebezpečná je doba a chtěla syna připravit na život plný hrozeb, které jdou ruku v ruce s mocí.
Snažila se také „uklízet“ kolem sebe nepohodlné lidi. Nešlo jen o muže, kteří ji odmítli nebo nudili, ale nestrpěla, aby měl Claudius kolem sebe lidi, které má rád. Přesvědčila císaře, že jeho neteř má cizoložný poměr hned s několika muži. Nestačilo poslat nebohou dívku do vyhnanství. Musela zemřít hlady. Další neteř byla popravena jen proto, že porodila mužského dědice a ten mohl představovat hrozbu. Obě ženy byly sestry předchozího císaře Caliguly.
Agrippina, možná jako jediná, Messalině dokázala vzdorovat
Agrippina byla jedinou sestrou Caliguly, na kterou Messalina nedokázala nic účinného vymyslet. Agrippina měla mimořádně vyvinutý instinkt pro přežití a neustálé pokusy Messaliny o její smrt už začínaly být veřejnosti podezřelé.
Vrcholem bylo, když její syn Nero byl u lidu populárnější než Britannicus. Ani jeho vražda jí nevyšla a Nero měl dobrou paměť. Čekal dlouho (do roku 55), ale nakonec se mu podařilo otrávit svého soka v boji o trůn. Přestože historici otravu připisují Nerovi, žádná stopa k němu nevedla.
Smrt císařovny Messaliny
Nakonec na svou prostopášnost císařovna doplatila. Jejím ložem prošlo hodně významných mužů, ale když se zamilovala do Gaia Siliuse, už si dovolila příliš. V době, kdy byl Claudius nepřítomný, zinscenovala v paláci svatbu s milencem. Claudius nežárlil, ale začal se bát, co všechno si bude milenec nárokovat, a nakonec mu oba mohli usilovat o život. Byl tedy rychlejší a nechal je popravit. Gaius požádal o rychlou smrt, Messalina se snažila uprchnout, ale dýka ji dostihla v zahradách. Psal se rok 48.