Navahové za hlavní smysl milostného života považovali plození dětí. Uměli se bránit těm nechtěným
Foto: Gerhard Sisters / Public domain, Wikimedia commons
Indiánský národ, nejpočetnější v celých Spojených státech, dnes obývá rezervaci, která je i nyní veliká skoro jako celá Česká republika. Sám si ji spravuje, a proto se tu mohly dodnes částečně zachovat poměry, jaké tu panovaly před příchodem bělochů.
Vedle dosti nestandardních sexuálních vztahů některých indiánských kmenů existují i mnohé indiánské skupiny, v jejichž milostném životě jasně převažoval vztah muže a ženy. Skupiny, které za hlavní smysl milostného života považovaly plození dětí. Podle knihy Miloslava Stingla Sex v pěti dílech světa nejsou známy nějaké zvláště neobvyklé odlišnosti milostného života u tohoto nejpočetnějšího indiánského národa Severní Ameriky.
Kmen domorodých Američanů Navajo žije v jihozápadních zemích dnešních Spojených států, v oblasti Four Corners v Coloradu, Utahu, Arizoně a Novém Mexiku.
Zdravé, chtěné potomstvo (i s pomocí)
Navahové věnují skutečně největší pozornost tomu, aby výsledkem milostného života byly zdravé, ale také chtěné děti. O děti tito indiáni skutečně stojí. Jestliže navažská žena už není schopna přivést na svět dalšího potomka, může její manžel zplodit dítě s další dosud plodnou ženou. Je zde jakási paralela s inuitskými praktikami – Arktické mnohoženství a mnohomužství: Dvě až 11 manželek, první si někdy přímo vyžádala sokyni, když už nemohla rodit.
Vyhledávaná antikoncepce
Na druhé straně se Navahové velice brání nechtěnému těhotenství a znají různé účinné antikoncepční prostředky. Jedním z nich je takzvaná mléčná tráva (Asclepias halii). Proti nechtěnému otěhotnění se však indiánky brání i magickými způsoby. Například obyvatelky kaňonu Chaco musejí zakopat placentu z předcházejícího porodu. Zdá se ale, že Navahové dávají přednost tomu, aby se jim rodili synové, a nikoli dcery.
Četné zákazy v těhotenství
Budoucí rodičky jsou během těhotenství vystaveny celé řadě zákazů. Nesmějí zabíjet různé živočichy, například kojoty či hady, nesmějí se zúčastňovat některých navažských obřadů, zejména sledovat tvorbu takzvaných „pískových obrazů“ – geometrických kreseb vytvářených z barevných písků, hrajících v navažské kultuře důležitou úlohu. Podobné a hojné zákazy a přísná pravidla se praktikovala u Inuitů (dříve řečených Eskymáků), jak si můžete přečíst v našich článcích – Inuitské těhotenské pověry, které vás mohou překvapit nebo Měsíc po porodu zůstávaly Eskymačky s dítětem v odděleném iglú, „jen“ pečovaly o dítě a odpočívaly. O vše se starali muži.
Měsíc po porodu zůstávaly Eskymačky s dítětem v odděleném iglú, „jen“ pečovaly o dítě a odpočívaly.…
Radost z chtěného dítěte
Navahové se radují z každého narozeného dítěte, ale jen z chtěného. V dřívějších dobách mohly být nechtěné děti výjimečně i zabity. Třeba proto, že matka otěhotněla při provozování prostituce. Nebo když otěhotněla v době, kdy byla podle navažských představ na zplození zdravého dítěte ještě příliš mladá. Indiánská infanticida (zabíjení živě narozených dětí) byla ale zcela výjimečným jevem. O inuitské praxi usmrcování novorozenců si můžete přečíst v našich článcích Dětské zásnuby: Zvyšovali počet mužů v komunitě tak, že otec rozhodl o zabití novorozených dcer. Ty zasnoubené byly ušetřeny.
