Nefertiti nás nepřestane nikdy fascinovat. Nebyla to jen hezká tvářička
Foto: Wikipedia Loves Art at the Brooklyn Museum / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Královna Nefertiti za svůj poměrně krátký život nesčetněkrát dokázala, že pod skořápkou krásné a oslnivé ženy se může ukrývat i celá řada skrytých talentů. Co o této egyptské ikoně krásy víme?
Nefertiti (cca 1370–1330 př. n. l.) měla jedinečný vliv a postavení jako manželka i jako královna v jednom z nejrozporuplnějších a zároveň nejbohatších období staroegyptských dějin. Byla klíčovým katalyzátorem přechodu starověkého Egypta k uctívání jediného boha a pro svou politiku byla lidem milována i nenáviděna. Všeobecně uznávaná však byla její krása, která ji postavila do pozice ženského ideálu. I tak je však její osoba zahalena mnoha tajemstvími, které zůstaly dodnes neobjeveny.
Její původ není znám
Dodnes se přesně neví, jakého původu tato legendární žena byla. Jméno „Nefertiti“ je však prokazatelně egyptské a v překladu poněkud poeticky znamená Přišla krásná „žena“. Významově tak její jméno odkazuje na cizí původ. Podle některých egyptologů byla princeznou z království Mitanni. Existují však také důkazy, které naznačují, že se narodila přímo v Egyptě do rodiny vysokého dvorního úředníka, či dokonce že byla dcerou předchozího faraona Amenhotepa III.
Pravděpodobně se vdala ve věku 15 let
Není jasné, kdy se Nefertiti vdala za budoucího faraona Amenhotepa IV. Předpokládá se však, že v době sňatku jí bylo 15 let. Manželé spolu vládli v letech 1353 až 1336 př. n. l. Reliéfy zachycují Nefertiti a Amenhotepa IV. jako nerozlučné a rovnocenné partnery, kteří spolu jezdí na vozech, a dokonce se líbají na veřejnosti. Podle všeho mezi nimi existoval skutečný romantický vztah, což bylo u starověkých faraonů a jejich manželek velmi neobvyklé a poměrně vzácné.
Nefertiti a její manžel způsobili náboženskou revoluci
Nefertiti a faraon se významně podíleli na zavedení Atonova kultu, náboženské mytologie, která definovala boha slunce Atona jako nejdůležitějšího a jediného boha, který měl být v egyptském polyteistickém kánonu uctíván. Amenhotep IV. si na počest boha změnil jméno na Achnaton a Nefertiti na Neferneferuaten-Nefertiti. Nefertiti a Achnaton byli pravděpodobně také kněží. Rodina žila ve městě zvaném Achetaton (dnes známém jako El Amarna) určeném k uctění jejich nového boha.
Byla považována za živoucí bohyni plodnosti
Nefertitiina sexualita, kterou zdůrazňovaly její výrazně ženské tvary těla a jemné lněné oděvy, se stala terčem obdivu staroegyptských mužů i žen. Jejich šest dcer, neméně krásných, pak bylo symbolem královniny plodnosti. Nefertiti tak byla považována za samotné ztělesnění bohyně plodnosti. Tyto úvahy potvrzují mnohá umělecká vyobrazení Nefertiti jakožto silně sexualizované postavy.
Vládla ruku v ruce se svým manželem
Na základě reliéfů a soch se historikové domnívají, že Nefertiti vystupovala po boku svého manžela spíše jako spoluvládkyně než jako formální královna. Je často zobrazována s faraonskou korunou či jako vojevůdkyně v bitvách. Nefertiti a Achnaton vládli pravděpodobně nejbohatšímu období v dějinách starověkého Egypta. Za jejich vlády dosáhlo nové hlavní město El Amarna také uměleckého rozmachu, který byl oproti jiným érám egyptské říše odlišný a značně specifický, a zachycoval postavy přehnanějších proporcí s prodlouženýma rukama a nohama. Vyobrazení Achnatona pak často měla ženské atributy, například výrazná ňadra a široké boky.
Úmrtí Nefertiti i místo jejího odpočinku jsou zahaleny tajemstvím
Do roku 2012 se mělo za to, že Nefertiti záhadně zmizela z historických záznamů ve 12. roce Achnatonovy vlády. Předpokládalo se, že mohla zemřít na následky zranění, moru nebo přirozenou smrtí. Před zhruba deseti lety byl však objeven nápis z 16. roku Achnatonovy vlády, který nesl Nefertitiino jméno a dokazoval, že byla stále naživu. Okolnosti její smrti však zůstávají neznámé.
Nefertitiino tělo nebylo nikdy objeveno. V královské hrobce podle všeho uložena nebyla, a tak se spekuluje, zdali jí nebylo vyhrazeno zvláštní místo, například ve skryté komnatě. Jiné teorie zvažují její uložení v Údolí králů. Zatím se však všechny úvahy ukázaly jako nepodložené.
Na Nefertiti se zapomnělo, dokud v roce 1912 německá archeologická mise vedená Ludwigem Borchardtem neobjevila v troskách dílny sochaře Thutmose Nefertitiinu portrétní bustu. Ta byla ve 20. letech vystavena v berlínském muzeu, přičemž okamžitě vzbudila celosvětovou pozornost, díky čemuž se Nefertiti stala jednou z nejznámějších i nejkrásnějších ženských postav starověkého světa. Její busta je pak jedním z nejkopírovanějších uměleckých děl v historii.