Nejdůležitější plasty byly vynalezené mezi lety 1850 a 1950. Potom se přidávaly jen toxické přísady
Foto: kipgodi / Depositphotos
Plast je ohebný, snadno tvarovatelný, lehký, odolný a jeho výroba je levná. Jeho nespočetné variace se staly nepostradatelnou součástí našich životů, a to v mnoha oblastech. Najdeme jej v obalech, taškách, chytrých telefonech a automobilech, v kosmetice, hračkách a oblečení. Bez náhrady se ale také podílí na chodu zdravotnictví a mnoha odvětví světového hospodářství.
„V medicíně je plast dnes zcela nepostradatelný, využívá se na výrobu rukavic, jednorázových injekčních stříkaček, krevních vaků, hadiček a srdečních chlopní. Plastové obaly, které udržují zdravotnický materiál sterilní, jsou prakticky nenahraditelné,“ vypočítává nesporné klady plastů Eva Meschedeová pro magazín Active Beauty. Bezkonkurenční jsou plasty také v dopravě. Vlaky a lodě profitují z jejich dlouhé životnosti, v letectví zase zvyšují bezpečnost. Kromě toho jsou lehké, takže při přepravě šetří energii a oxid uhličitý.
První plasty byly ještě přírodní
„Přestože má plast dlouhou historii, jeho boom nastal až v polovině minulého století. První plasty se ještě částečně vyráběly z přírodních materiálů. Například parkesin (známý jako celuloid), který byl představený v roce 1862 na světové výstavě v Londýně, vyrobil jeho vynálezce Alexander Parkes z celulózy. Stejná surovina dala v roce 1884 vzniknout také umělému hedvábí, tedy viskóze, díky které se drahé hedvábné punčochy staly cenově dostupnějšími,“ popisuje Eva Meschedeová, jak to s plasty vlastně začalo.
Staří známí: bakelit, vinyl, PVC, PP
V roce 1907 se s bakelitem objevil první plně syntetický plast a v roce 1912 následovalo PVC neboli vinyl. Zprvu byl plast produktem pro úzce specializovaný trh. To se však změnilo po zjištění, že k výrobě PVC lze využít chlor, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě louhu. Tím se cena plastu výrazně snížila. Poptávka po něm vzrostla během 2. světové války, kdy se využíval pro výrobu izolací kabelů na vojenské lodě. PVC se však začalo stále více používat i pro výrobu průmyslových produktů a výrobků do domácností. Od 50. let 20. století se velké popularitě těšil také polypropylen se zkratkou PP.
Každý rok se na světě vyrobí 400 milionů tun plastů. Většinu z toho tvoří výrobky a obaly na jedno použití.
Je to dar, ale i prokletí
Bylo tedy jasně, že se pro lidstvo plast stal symbolem moderní doby, byl praktický, hygienický a estetický, přestože se vědělo, že jeho výroba ani likvidace nemají pozitivní dopady na zdraví.
Jak uvádí německá Nadace Heinricha Bölla ve své publikaci Atlas plastů: „Nejdůležitější plasty byly vynalezené mezi lety 1850 a 1950. Ty se pak ale často upravovaly přidáváním toxických aditiv.“ Pro zlepšení vlastností dnes nejčastěji využívaných druhů plastů, jako jsou PVC, polyethylen a polypropylen, se do nich přidávají chemické přísady, jako jsou změkčovadla, retardéry hoření nebo barviva, které jsou škodlivé pro lidi i přírodu. Současně se při jejich výrobě uvolňuje škodlivý oxid uhličitý, což je jen jeden z mnoha problémů, které plasty způsobují.
Nadace Heinricha Bölla (Heinrich-Böll-Stiftung) je německá nadace s ústředím v Berlíně, ale s 33 kancelářemi po celém světě. První zahraniční pobočka, kterou v roce 1990 otevřela, byla v Praze. Je propojená s politickou stranou německých zelených Bündnis 90/Die Grünen. Pojmenována byla po německém spisovateli Heinrichu Böllovi.