Nejhlubší člověkem vytvořená díra byla pokusem dostat se do středu Země. Přinesla mnoho vědeckých poznatků
Foto: darknula / Depositphotos
Lidé byli vždy fascinováni výškami – od vysokých hor a budov až po samotný vesmír. Proto se také mnohdy tvrdí, že vesmíru věnujeme více vědeckého úsilí než vlastní planetě. To ale není vůbec pravda – společně s touhou po poznání vesmíru zde totiž vždy byla i touha po poznání zemských hlubin. Z toho důvodu byla ve 20. století vyhloubena nejhlubší díra na Zemi.
Soupeření o technologickou převahu vedlo ke vzniku nejhlubší díry na světě
Není žádným tajemstvím, že během studené války spolu Sovětský svaz a Spojené státy americké soupeřily o vědecko-technickou převahu. Závodily spolu třeba o to, kdo se jako první dostane do vesmíru. Tento „závod“ se někdy označuje anglickým termínem Space Race. Nicméně kromě tohoto velmi propagovaného vesmírného soupeření proběhl i další, méně známý závod. Ten spočíval v tom, kdo vyhloubí hlubší díru.
Cílem tohoto projektu obou mocností bylo dotknout se středu Země. Chtěly se dostat k Mohorovičićově diskontinuitě, což je vrstva oddělující zemskou kůru od zemského pláště. A tak zkrátka obě mocnosti vrtaly tak hluboko, jak to jenom šlo.
Vrtání děr zabralo celé roky
V Americe šlo o projekt Mohole, který byl zahájen v roce 1961 u tichomořského pobřeží Mexika. Operaci vedl tým inženýrů, kteří se snažili provrtat skrz dno Pacifiku. Projekt však musel být roku 1966 předčasně ukončen z důvodu nedostatku financí. Vyvrtané díry sahaly do hloubky něco přes 180 metrů, což nebyl oproti Sovětům kdovíjaký úspěch.
Sovětský projekt na vyhloubení co nejhlubší díry odstartoval v roce 1970. Po devíti letech usilovné práce byl překonán hloubkový rekord, který si do té doby držela americká studna Bertha Rogers se svými zhruba 10 000 metry. Na těch se ale Sověti nezastavili a pokračovali ještě hlouběji.
Nejhlubší díra na světě má nečekaně malý průměr
Vznikla tak nejhlubší člověkem vytvořená díra na světě. Je známá pod názvem Kola Superdeep Borehole a sahá více než neuvěřitelných 12 000 metrů do hloubky. Vyhloubení takové jámy se samozřejmě neobešlo bez komplikací a místní pracovníci si museli poradit s nejedním zádrhelem. Jedním z těch největších bylo, když se v roce 1985 opět zasypalo 5000 již vyvrtaných metrů zeminou. To pracovní tým velmi demotivovalo, avšak nenechal se tím zastavit a pokračoval dál v práci.
Kola Superdeep Borehole se ve skutečnosti skládá z více děr, které odbočují z jedné centrální. Ta úplně nejhlubší z nich je známá jako SG-3 a má průměr pouhých 23 centimetrů. Nicméně její neuvěřitelná hloubka tento nepříliš ohromující průměr zcela jistě vynahrazuje.
Zemské hlubiny přinesly mnoho vědeckých poznatků
Ačkoliv se závod o vyhloubení nejhlubší díry může zdát až úsměvný, přinesl mnoho užitečných poznatků. Sověti vyvinuli speciální přístroje na fyzikální měření na dně vrtů, což přineslo obrovské množství nejen geologických dat. Nejzajímavějším objevem byla biologická aktivita v horninách starších než 2 miliardy let. Šlo o mikroskopické fosilie uzavřené v organických sloučeninách, které k překvapení všech zůstaly navzdory extrémnímu tlaku a teplotě prakticky nedotčené.
Vrtání bylo v roce 1994 zastaveno, když se na dně jámy objevily nečekaně vysoké teploty a nízká hustota hornin. Data získaná z tohoto projektu jsou však analyzována a zkoumána dodnes.