Že vám nevyhovuje nynější počasí? Vědci zjistili, ve kterém období dějin Země byste zaručeně žít nechtěli
S počasím nejsou nikdy všichni spokojeni. Někomu nevyhovuje zima, někomu jinému zas teplo. Můžeme vám však s jistotou říci, v kterém roce byste žít nechtěli. Roku 536 totiž přišlo období, které určitě nevyhovovalo nikomu. Jednalo se totiž o možná nejhorší rok pro lidstvo jako takové.
Začátek temného středověku
Raný středověk je zahalen ve tmě. Ne nadarmo se označuje jako „temný středověk“. V angličtině se můžeme setkat s označením „the dark ages“. Dlouhou dobu toto označení bylo spíše poetické a mělo reflektovat úpadek vědění relativně vyspělého starověku. S nástupem raného středověku byla zapomenuta velká filosofická díla, byly ztraceny medicínské metody a otevřená mysl starověku byla uzavřena striktní křesťanskou naukou. Ve skutečnosti byl však temný středověk skutečně temný. Roku 536 začalo období, které lidstvo nepamatuje. Vědci totiž díky vzorku odebraného ze švýcarského ledovce zjistili, že v první polovině roku 536 došlo k výbuchu islandské sopky. A tento výbuch s sebou přinesl zkázu, kterou si lze jen těžko představit.
Slunce zmodralo a nebyl vidět vlastní stín
Výbuch sopky způsobil nevídanou katastrofu, když zahalil severní polokouli do tmy na 18 měsíců. Prach popela, kouře a zplodin byl tak hustý, že měly sluneční paprsky problém se jím prodrat. Byzantský historik Procopius k tomu napsal „Slunce svítilo bez jakékoliv záře, jako měsíc, po celý rok.“ Římský politik Cassiodorus napsal „Žasneme nad tím, že naše těla postrádají stín. Slunce je namodralé, Měsíc ztratil svůj lesk a roční období se spojila v jedno.“ Pro svědky tohoto zatmění muselo jít o skutečně neuvěřitelný pohled. Bez dnešních poznatků proto není divu, že mnozí věřili, že jde o boží trest či jiné nadpřirozené znamení, nebo dokonce o konec světa.
Start malé doby ledové
Jak obrovský vliv měl výbuch sopky a následný mrak kouře na planetu i lidstvo je patrné z toho, že způsobil začátek malé doby ledové, která trvala až do roku 660–680. Ke všemu šlo o velmi drastickou změnu, která se udála prakticky ze dne na den. Teploty dosahovaly v létě 2 °C a na některých místech sněžilo po celý rok. To vedlo k nespočtu úmrtí, nejen lidí, ale i zvířat a rostlin. Kromě zimy lidé umírali především hlady a násilnou smrtí. Zima totiž zničila veškerou úrodu na celé severní polokouli. To vedlo nejen k hladomoru, ale hospodářské stagnaci. Výsledkem byl doslova boj o přežití a poslední zbytky dostupné potravy. Jednalo se o skutečně těžký rok, po kterém přišlo jen další zhoršení.
Rána za ranou
Ve chvíli, kdy už se mohlo zdát, že se blíží konec této katastrofy však přišla další. V roce 540 nastala další erupce, která situaci opět zhoršila. A aby toho nebylo málo, roku 547 následovala další. V průběhu jedenácti let tak sopečné výbuchy uvrhly lidstvo na další století do doby ledové. Kromě chladu, hladomoru a válek přišla další rána. Roku 541 vypukla epidemie dýmějového moru, známého jako Justiniánský mor. Ta měla na svědomí polovinu obyvatelstva byzantské říše, která nezemřela na následky sopečné katastrofy. Je možné, že se nejednalo o jediné sopečné výbuchy, které by stály za prudkým ochlazením klimatu. Tímto je však prokázáno, co bylo alespoň jedním z důvodů nástupu temna v roce 536.
Všechno zlé je pro něco dobré
Přesto, že si lidstvo prošlo skutečně nesmírně náročným obdobím, z něj nakonec vzešlo i něco dobrého. Praktické znemožnění tehdejšího pěstování plodin vedlo jak k jeho zdokonalení, tak i k hledaní dalších zdrojů potravy. Konstantní soupeření o zdroje obživy vedlo k technologickému vývoji a zdokonalení. V důsledku úmrtí zůstali pouze silnější jedinci, což bylo ještě utvrzeno právě vypuknutím moru. Roky hospodářské stagnace pak vedly k hospodářskému růstu, když v průběhu století došlo k rozšíření hloubení dolů a hledání drahých kovů. V důsledku toho pak Evropa bohatla. Zjištění této katastrofy má však ještě jeden důležitý důsledek. Nyní víme, jak nebezpečné mohou erupce být a jak mohou ovlivnit naše životy. Tak co, pořád si myslíte, že by počasí nemohlo být horší?