Jednoho z nejnebezpečnějších pavouků můžete potkat na poušti. Velbloudí pavouk ale dromedáry nejí
Pokud trpíte arachnofobií, až chorobně se bojíte pavouků. Na světě ale existují i tací pavouci, kterých by se měl bát každý z nás. Jedním z nejnebezpečnějších pavouků světa je i velbloudí pavouk.
Pověra, že si pavouk pochutnává na velbloudím mase, byla vyvrácena
Mezi skupinu nejobávanějších zvířat světa jednoznačně patří velbloudí pavouk. Možná je tak nebezpečný proto, že nejde přímo o pavouka. Jedná se pouze o jeho příbuzného. Solifug je řádem pavoukovců, mezi které se řadí i tento živočich. Na první pohled se může zdát, že se jedná o obyčejného, akorát poněkud většího pavouka. Když se ale rozjede, je prakticky k nezastavení. Má velký apetit, a tak je při shánění potravy často velmi agresivní a jde si tvrdě za svým.
V extrémních případech mohou mít tito pavouci v průměru až 15 centimetrů. Ne náhodou jsou tak přirovnáváni k talíři. A kde se vzal jejich název? V Iráku před několika lety kolovaly historky o tomto pavoukovi, který měl být tak nebezpečný, že dokázal napadat jak vojáky, tak také obrovské velbloudy. V Mexiku se zase traduje historka o zabíjení jelenů. Pravda je ale taková, že na takto obrovská zvířata ani tento nebezpečný pavouk nemá kondici. Klasicky se tak nejčastěji živí hmyzem. Největším savcem, kterého dokáže zabít je malá myška nebo ještěrka. Pochutná si ale také na netopýrovi či žábách. Solifugy milují žáby a neexistuje snad žádná, která by dokázala tomuto pavoukovi uniknout.
Díky čelistem dokáže pavouk získat kořist, kterou si vybere
Velbloudí pavouk je opravdu silný. Svou kořist chytá do pevného sevření a čelistmi ji dokáže roztrhat na několik kusů. Čelisti tohoto pavouka mohou dosahovat až třetiny celé jeho délky. Jsou tak opravdu silnou zbraní, kterou se pavouk nebojí použít v jakékoliv situaci. Protože se nejedná o jedovatého pavouka, právě čelisti jsou jeho jedinou zbraní, kterou dokáže při shánění kořisti použít. Roztrhané kusy svých kořistí si pavouk změkčuje svými trávicími tekutinami. Ty mu poté umožňují snadnější trávení kořisti.
Senzacechtivé informace byly pouze pověrami
Velbloudí pavouci se v období okolo roku 2008 stali obrovskou senzací. Kolovaly tak o nich fantastické, avšak nepravdivé informace. Mezi falešné zprávy se dostalo například to, že tito pavouci konzumují žaludky velbloudů. Měli být také schopni přichytit se k podbřišku velbloudů a naklást pod jejich kůži vajíčka. Ještě předtím, než došlo k jejich důslednému výzkumu, lidé také věřili, že jsou extrémně jedovatí. Jejich jed měl obsahovat silné anestetikum, které dokáže oběť znecitlivět, aby ji snadno mohl pavouk zabít. Všechny tyto informace však byly následně vyvráceny. Jednalo se jen a pouze o fantazie senzacechtivých lidí.
Mylně o tomto pavoukovi koluje také informace o jeho obrovské rychlosti. Pravdou ale je, že je rychlý pouze ve srovnání s ostatními pavouky. Když se pořádně rozběhne, dokáže se pohybovat rychlostí až 16 km/hod. To je při jeho obvyklé velikosti dosahující v průměru 10 centimetrů poměrně dobrá rychlost. Tento hnědý až tmavě hnědý pavouk má dohromady 8 nohou. Jeho tělo je pokryto jemnými chloupky. Ty ho mají chránit od vysokých teplot na poušti.
Samice dokáže naklást až dvě stě vajec
Pozoruhodné je rozmnožování tohoto pavouka. Ten žije nejčastěji osamoceně, v době páření se ale setkává s opačným pohlavím. Samice pak po jedenáctidenní březosti naklade do nory v půdě okolo padesáti až dvě stě vajec. Nora se pak stává jejím domovem až do doby, kdy dojde k vylíhnutí malých pavoučků. To trvá přibližně tři až čtyři týdny. Poté, co se pavouci narodí, na planetě Zemi dokážou přežít zpravidla jeden rok. Pak jejich život končí.
Lidé se tohoto pavouka bát nemusí, kousnout umí, ale nezabije
Velbloudí pavouk se vám asi na první pohled příliš líbit nebude. Pokud ale nejste ještěrka, žába či malá myš, nemusíte se jich bát. Pro člověka je jeho kousnutí sice bolestivé, nikoliv však smrtelné.