Nejneúnavnější Čech, který před 400 lety nakreslil Londýn a oslnil svět

Václav Hollar byl ve své době jedním z Čechů, kteří svým uměním oslnili svět. I po staletí žasneme nad dědictvím, které nám zanechal ve svých neuvěřitelně podrobných a realistických rytinách.

Václav Hollar byl ve své době jedním z Čechů, kteří svým uměním oslnili svět. I po staletí žasneme nad dědictvím, které nám zanechal ve svých neuvěřitelně podrobných a realistických rytinách.

„Bohužel velkou část života strávil v zahraničí, a tak sice zachytil Londýn před velkým požárem v roce 1666, ale kromě několika raných plánů Prahy je většina motivů jeho díla jiná než česká. V každém případě jde o nepřehlédnutelnou osobnost dějin českého i světového výtvarného umění, ke které dodnes vzhlížejí celé generace moderních tvůrců,“ dozvídáme se od autorky knihy Muž, který nakreslil Londýn Gillian Tindallové, britské spisovatelky a historičky.

Odchod z Čech

Ačkoliv si Hollara nejčastěji připomínáme jako autora vyobrazení panoramatu Prahy, většinu svého života strávil tento rytec v cizině, píše Jan Randák s kolektivem v knize Osobnosti českých dějin. Z Čech odešel roku 1627, ovšem na rozdíl od mnoha dalších lidí, kteří se tehdy vydávali do zahraničí, nebyla s největší pravděpodobností důvodem jeho náboženská orientace. Hollar se rád dostal z dosahu svého otce, který z něj chtěl mít právníka, a cizina mu nabízela spoustu podnětů pro jeho uměleckou dráhu.

Německo, mecenáš, svatba

Přes Německo doputoval roku 1631 do Frankfurtu, kde se mnohému přiučil v Merianově tiskařské dílně. Roku 1636 potkal svého prvního významného zaměstnavatele a mecenáše, hraběte Arundela, anglického velvyslance, který navštívil císařský dvůr. Absolvoval s ním plavbu po Rýně, v Linci se setkali s císařem a navštívili Vídeň a Prahu, kde si Hollar načrtl podklady pro své lepty vytvořené o mnoho let později (1649). Po skončení své mise na kontinentě přivedl lord Arundel Hollara do Londýna. V jeho domě potkal Hollar dvorní dámu Margaret, s níž se oženil, a ta se poté objevila na několika jeho rytinách, píše se v knize Osobnosti českých dějin.

Antverpy pomohly k Londýnu

Občanská válka v Anglii vyhnala Arundelovu i Hollarovu rodinu do nizozemských Antverp, které byly tehdy hlavním centrem tvorby a tisku map, takže zde mohl Hollar načerpat zkušenosti pro svou práci na plánech Londýna (1666). Dvěma styly od sebe odlišil zachovalé oblasti města od těch, které poničil velký požár: v ohněm nepostižených částech znázornil z ptačí perspektivy všechny domy, zatímco trosky po požáru zobrazil jako dvojrozměrný plán ulic.

Na rytinu Londýna, Prahy a portrét mistra Hollara se můžete podívat po rozkliknutí obrázků zde na twitterovém účtu:

Velkou dokumentární cenu získaly také mnohé další Hollarovy grafiky londýnské katedrály, která po velkém požáru nebyla obnovována v původní podobě. S podobným cílem – uchovat budoucím generacím podobu nejrůznějších historických památek – byl Hollar pověřován tvorbou leptů anglických hradů, zřícenin a významných chrámů.

Český workoholik

Zamlada i ve stáří „byl tím nejneúnavnějším člověkem, jaký kdy žil, což dosvědčí jeho dílo“, poznamenal si o Hollarovi jeden venkovský šlechtic. „Často mi říkával, že je vždy neklidný, nepracuje-li,“ dodal. Český rytec usazený v Londýně své grafické listy, mapy, veduty měst, portréty, žánrové kresby, zátiší a knižní ilustrace tvořil bez oddechu.

Milosrdná smrt

Jako muž, který se živil prací vyžadující souhru oka a ruky, měl štěstí, že zemřel na záchvat mrtvice rychle a bez předchozí vleklé nemoci. Hollarovi připisujeme 2700 děl.