Jedno z nejposvátnějších míst křesťanů. Samotný objev tohoto místa byl zázrak
Foto: Ajznponar / Creative commons, CC-BY-SA,https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs
Slavné město Lurdy se nachází na jihozápadě departementu Hautes-Pyrénées, v podhůří Pyrenejí. Původně nenápadné městečko je nyní jedním z nejdůležitějších poutních míst.
Lurdy byly původně malé, nenápadné tržní městečko. V té době byl jeho nejvýraznějším prvkem opevněný hrad, který se tyčí z centra města na skalnatém srázu. Po zjevení Panny Marie Bernadettě se však Lurdy staly významným turistickým cílem. Dnes mají Lurdy přibližně 17 000 obyvatel, ale jsou schopny pojmout přibližně 5 000 000 poutníků a turistů, kteří sem každou sezónu zamíří. Lurdy disponují po Paříži druhým největším počtem hotelů ve Francii. Je zde totiž asi 270 ubytovacích zařízení.
Zjevení Bernadetě
Současný význam Lurd se datuje od roku 1858. V tomto roce měla od 11. února do 16. července čtrnáctiletá Bernadetta Soubirousová v nedaleké jeskyni Massabielle na levém břehu potoka četná vidění Panny Marie. Vidění byla v roce 1862 papežem Piem IX. prohlášena za pravá a bylo povoleno uctívání Panny Marie jako Panny Marie Lurdské.
Podzemní pramen v jeskyni, který byl Bernadettě zjeven, byl prohlášen za zázračný a Lurdy se staly významným poutním centrem. Bazilika, postavená nad jeskyní v roce 1876, byla nakonec přeplněna rostoucím počtem poutníků a v roce 1958 zde byl vysvěcen obrovský podzemní kostel z předpjatého betonu pro 20 000 lidí.
Síla léčivého pramene
Voda z Lurd má léčivé schopnosti a církev před několika lety uznala v Lurdech již 70. zázrak. Zázrak se týkal francouzské jeptišky, která se v roce 2008 vydala na pouť do svatyně Panny Marie v Lurdech. Od roku 1980 trpěla komplikacemi s páteří, které ji upoutaly na invalidní vozík a učinily ji plně invalidní. Na tlumení bolesti užívala morfium.
Po účasti na požehnání pro nemocné ve svatyni se však něco začalo měnit. "V celém těle jsem cítila [příliv] pohody, uvolnění, teplo... Vrátila jsem se do svého pokoje a tam mi nějaký hlas řekl, abych si 'sundala ortézy'," vzpomíná nyní 79letá řeholnice. "Překvapení. Mohla jsem se hýbat," řekla Moriau s tím, že z Lurd odešla bez invalidního vozíku, ortéz i léků proti bolesti. Panna Marie však prý nad místem držela ochranou ruku už o mnoho staletí dříve.
Boj o hrad
Existuje mnoho důkazů v podobě křemenných sekerek, kostí atd. nalezených v jeskyních "Espélugues", které svědčí o tom, že tato oblast byla osídlena od nejstarších dob. Během století se Lurdy (tehdy ještě pod jiným jménem) staly centrem potyček a střetů mezi Maury a Karolingy. Podle legendy v roce 778 Karel Veliký se svým vojskem obléhali opevněný hrad, který byl obsazen Maury pod vedením jejich saracénského vůdce Mirata.
Francouzské vojsko na hrad mnohokrát zaútočila, ale nikdy se mu ho nepodařilo dobýt. Maurská armáda se udržela navzdory těmto útokům a hladomoru, kterým trpěla. Legenda tvrdí, že se na obzoru nečekaně objevil orel, přeletěl nad hradem a z tlamy mu vypadl obrovský pstruh, který přistál u nohou Mirata, vůdce vojska Maurů. Mirat předložil pstruha Francouzům, aby je přesvědčil, že mají stále dostatek jídla a hradu se nehodlají vzdát.
Vzdal se Panně Marii
Sám Karel Veliký se chystal obléhání zrušit, když dostal jeho biskup zajímavý nápad a přesvědčil Karla Velikého, aby mu dovolil promluvit k Maurům v obleženém hradu. Dle pověsti řekl Miratovi, že by se měl vzdát nikoliv Karlu Velikému, ale královně nebes, Marii. Karel Veliký následně obléhání ukončil, pak i s vojskem odjel.
Mirat byl myšlenkou biskupa nadšen, protože věřil, že mu orla skutečně seslala samotná Panna Marie. Nechal se tedy obrátit na křesťanství. V den svého křtu přijal Mirat jméno Lorus, které pak dostalo město a později se z něj staly Lurdy.