Kameny, které si pamatují více než lidé. Nejstarší české památky a jejich příběhy, které vás dostanou
Foto: [email protected]/ Depositphotos
3 min
Česká republika byla středověkým centrem a v období Karla IV. dokonce světovou velmocí. Dochovalo se nám tak velké množství významných, i méně významnějších památek. Víte, které patří mezi ty nestarší?
Historie některých staveb se těžko určuje. Může to být například tím, že je jejich vznik opředem legendami, nebo se u těchto údajů rozchází historické kroniky. V Česku stojí stovky nádherným památek, které postavili naši předci. Dnešní výčet začneme u jedné z nejznámějších.
Rotunda sv. Petra a Pavla
Tato známá a oblíbená památka patří po stovky let mezi poutní místa a řadí se mezi nejstarší dochované stavby tohoto druhu u nás. Oficiální prohlídka je možná v období květen až září a to vždy první sobotu v měsíci. Více informací, včetně mapy a přehledu vstupného, se můžete dozvědět zde. Před návštěvou tohoto krásného místa je ale potřeba pamatovat, že je přístupné pouze pěšky a poměrně náročným terénem. Nevhodné je tak zejména pro kola a osoby s horší přístupností, nachází se na kopci zvaném Hůrka.
Státní hrad Přímda
Tento hrad najdeme v severní části Českého lesa, byl založen v roce 1121. Budovatelem byl německý markrabě Děpolt II. z Vohburgu, od roku 1126 už ale hrad patřil výhradně českým panovníkům. Sloužil především jako hraniční obranný val. Od 17. století se jedná o neobyvatelnou zříceninu, na které se dochovala mohutná hranolová věž z lomového kamene, která je obložena žulovými kvádry
Zříceninu je možno navštívit s průvodcem, i na vlastní pěst. Projít si můžete také přimdskou naučnou stezku, z pohodlí domova pak tento krátký dokument.
Knížecí hradiště - základ Pražského hradu
Na místě dnešního Pražského hradu, sídla knížat, králů i prezidentů, původně stálo knížecí hradiště. Například kníže Bořivoj se sem stěhoval už v roce 880. Zhruba o 40 let později zde nechal kníže Václav vysvatět katedrálu svatého Víta. Raně středověké hradiště bylo obehnáno ochranným valem a příkopem z hlíny a kamení.
Zámek Mělník
Tento zámek měl původně méno Pšov, ten byl odvozen od slovanského kmene Pšovanů. Původně šlo o dřevený hrad, svoji zámeckou podobu dostal Pšov až později. Hrad i město často držely manželky panovníků. V období sporů s Janem Lucemburským zde delší dobu přebývala i Eliška Přemyslovna. Za dob Karla IV. bylo měso prohlášeno za "královské věnné město". Náš nejslavnější král a císař se také zasloužil o rozvoj vinařství na Mělnicku.
Nejstarší česká rozhledna
Abychom nezmiňovali pouze hrady a zámky, tak do našeho výběru musíme zahrnout i naši nejstarší rozhlednu. Věděli jste, že se jedná o jediný minaret u nás, který je umístěný v Lednicko-valtickém areálu? Je 62 metrů vysoký a byl vystavěn už v roce 1802. Vež ale nezbudoval žádný zastupce osmanské říše, jak by se mohlo na první pohled zdát. O její stavbu se zasloužil Alois Josef I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha. Jedná se tak o jednu z mála staveb svého druhu v celé Evropě! Prohlídka této stavby je sice bez průvodce, ale za vstupné. To ale celkový dojem této romantické stavby rozhodně nepokazí.