Nejúspěšnějším pirátem všech dob byla neobyčejná žena
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Přestože si piráty většinou představujeme jako muže, byly mezi nimi často i velmi mocné ženy. Ta nejúspěšnější velela čínským námořním psancům. Co říkají legendy o krásné Ching Shih?
Jakmile lidstvo našlo způsob, jak překonávat větší vzdálenosti po vodních plochách, a začala se rozvíjet námořní obchodní doprava, objevili se také piráti. První námořní lupiči tak zřejmě existovali již někde ve starověku, jejich činnost však nebyla tak výrazná jako v pozdějších staletích během kolonizačních plaveb. Za zlatý věk pirátství se proto označuje přelom 17. a 18. století, jak uvádí rmg.co.uk, a dařilo se mu prakticky po celém světě. Ačkoliv v našem vnímání byli piráty především evropští mořeplavci (Španělé) a plavili se na velkých galeonách, kterých posádky tvořili především muži, významné a velmi úspěšné osobnosti můžeme nalézt také v asijských vodách a mezi ženami. Za tu nejúspěšnější je považována Ching Shih, původně prostitutka, která se dostala do čela flotily, jež čítala ve svém největším rozmachu až 70 tisíc pirátů.
Ching Shih – legenda a skutečnost
Velký rozkvět pirátství v asijských vodách přišel až o něco později než v Karibské oblasti, která je s ním často spojována, a to až koncem 18. století. Právě v této době se také do povědomí dostala Ching Shi. Pocházela Ching Shih z čínské provincie Guangdong, kde se ve druhé polovině 18. století narodila pod jménem ShiI Xiang Gu. Pracovala jako prostitutka v nevěstinci na vodě, kde se často piráti vyskytovali, a kde si ji také vyhlédl Zhéng Yi (nebo také Cheng I.), jehož ženou se následně stala. Vlastní kroky, které velitel pirátské Flotily rudé vlajky podnikl, aby svou oblíbenou prostitutku získal, nejsou zcela jednoznačné, jisté však je, že po jejich svatbě veleli flotile společně a dovedli ji k velkému úspěchu. Legenda dokonce praví, že si ji Zhéng Yi vybral právě pro její obchodní myšlení a zkušenosti.
V čele pirátské flotily
Do čela pirátské flotily se Ching Shih dostala v roce 1801 a společně se svým manželem začali zavádět pravidla a reformy, která vedla k velkému rozšíření základní flotily. Ta se z původních dvou set lodí velmi rychle rozšířila na 600 a následně až na 1700. Tak veliké těleso již vyžadovalo strukturování, které bylo řešeno barvami (podřazenými flotilami byly černá, žlutá, modrá, bílá a zelená). V roce 1807 manžel Ching Shih zemřel, a velení tak mohlo přejít na jejich adoptivního syna – druhého velitele Chang Pao. Ona se ovšem chopila příležitosti a aby unikla nutnosti vrátit se do nevěstince, postavila se do čela velkolepé flotily a stala se její královnou. Toho dosáhla sňatkem se svým adoptivním synem, ke kterému došlo dva týdny po smrti jejího prvního manžela.
Pravidla, která Ching Shih přinesla moc a úspěch
Velení flotile, kterou v největším rozkvětu tvořilo až na 70 tisíc pirátů, nebylo jednoduché a vyžadovalo zavedení velmi přísných pravidel, které udržovali v celém tělese morálku a oddanost. Mezi ta nejdůležitější pravidla, která zavedla, se řadí především tvrdé tresty, kterým byla například okamžitá poprava v případě neuposlechnutí příkazu či v případě znásilnění ženských zajatců nebo cizoložství. Právě tento tvrdý přístup pomohl Ching Shih vybudovat flotilu, díky níž se jí podařilo ovládnout Jihočínské moře. Dodnes je tato Flotila rudé vlajky považována za největší, jaká kdy na naší planetě byla.
Jak to s Ching Shih dopadlo?
Pod vedením Ching Shih dosáhla flotila nebývalého úspěchu – podařilo se jí porazit válečné loďstvo dynastie Čching, ale také portugalskou námořní flotilu a zajala zaměstnance významné indické společnosti. Celková kořist flotily byla obrovská. V roce 1810 se však Ching Shih rozhodla s pirátstvím skončit a přijala amnestii čínské vlády, což jí umožnilo ponechat si celý majetek, který nastřádala. Následně si otevřela nevěstinec a později kasino. Zemřela ve věku 69 let na stáří.