Největší hromadný hrob obětí moru v Evropě: Významný archeologický objev v Německu
Foto: Yurii_Zymovin / Depositphotos
Archeologové v německém Norimberku odkryli možná největší hromadný hrob morových obětí v Evropě. Tento historický objev, který provedl tým In Terra Verita, může odhalit nové informace o dopadu morových epidemií a změnit naše chápání pohřebních praktik a společenského života v minulosti.
Archeologický objev v Německu
Během výkopů základů pro výstavbu nových bytů, bylo v německém městě Norimberk nalezeno osm morových jam se stovkami koster dospělých a dětí z konce 15. a 17. století. Doposud byly archeology, z výzkumné společnosti In Terra Verita, vykopány tři jámy s kosterními ostatky objetí Černé smrti. Ve dvou aktuálně ohledaných morových jamách byly ostatky odkryty spolu se střepy hrnčířské hlíny a stříbrnými mincemi.
Z ohledaných hrobů bylo v současnosti exhumováno 1 000 lidských ostatků, archeologové však očekávají, že toto číslo v následujících týdnech dosáhne až k 1 500 ostatků nebo více, čímž by se místo v Norimberku stalo největším vědecky vykopaným hromadným morovým hřbitovem v Evropě.
Historie oblasti
Černá smrt v Evropě zasáhla stovky tisíc lidí mezi 14. a 18. století v desítkách vln. Evropskou populaci zasáhl bubonický mor, ten se šíří kousnutím blechami infikovanými bakterií Yersinia pestis. V letech 1533 až 1634 Norimberk utrpěl řadu morových ohnisek, ty si měly podle archeologických prohlášení vyžádat životy zhruba 30 000 lidí. Na základě toho bylo úřady nařízeno pohřbívání v hromadných hrobech mimo městské hřbitovy. Lidé zde podle archeologů byly pohřbívání v krátkém časovém rámci bez ohledu na křesťanské pohřební praktiky.
Podle středověké křesťanské tradice se lidé pohřbívaly s hlavou směřující na západ a nohama směrem na východ. Nové vykopávky však odhalily těla uložené v sedící poloze nebo naskládané na sebe a směřující různými směry. Ostatky dětí byly nalezeny natlačeny do volných prostorů jam, podle odborníků to tak může vypovídat o pokusu zaplnit každý dostupný prostor.
Následný výzkum
Podle antropologa Floriana Melzera jsou kostry i navzdory zničení, ke kterému došlo během historie, ve velmi dobré kondici pro další vyšetření. Některé kosterní ostatky byly nalezené se zeleným odstínem. Tohle zbarvení je zapříčiněno využíváním místa pro likvidaci odpadu měděného mlýna, který býval poblíž. Podle německého týdeníku Spiegel je jedním z fyzických poškození zapříčiněno dopadnutými bombami během druhé světové války.
Na základě následujícího výzkumu tak může u kosterních ostatků dojít ke stanovení věku, pohlaví a stavu zubů. Z lidských pozůstatků můžou být dále získány i informace prevalence různých druhů rakoviny nebo genetické mutace, které se projevují v lebkách. Samotné morové onemocnění nezanechává na kostech obětí žádné stopy o nákaze. Očekává se, že následný výzkum díky analýze DNA potvrdí stopy bakterie Yersinia pestis, která morovou nákazu způsobuje. Závěry z následného výzkumu, ohledání nebo analýzy by vedly k obecným zjištěním o zdravotních a životních podmínkách v tomto období.