Při sečení trávy nalezl největší poklad zlata v Evropě
Foto: nikkytok / Depositphotos
4 min
Zlatý poklad nalezl náhodně nádeník při jeho běžné činnosti, při sekání trávy. Došlo k tomu v 18. století u Podmokel na Rokycansku. Nádeník objevil keltské mince na břehu potoka.
Kdy byl poklad nalezen?
Pro nádeníka a pro Karla Egona Fürstenberka a pro archeology je významným dnem 12. července roku 1771. V ten den totiž objevil nádeník při sekání trávy na břehu potoka u Podmokel na Rokycansku zlaté keltské mince, tzv. duhovky.
Jan Koch, zvaný Janota
Tak se jmenoval nádeník, který byl všímavý při sekání trávy. Jak je možné, že mince byly v bahně vidět? Příčinou byla prudká bouře, která se v této lokalitě přehnala začátkem června 1771. Janu Kochovi, zvanému Janotovi neuniklo, že vzedmutá voda potoka podemlela na jednom místě břeh a že tam leží něco lesklého. Šel to blíže prozkoumat a zjistil, že se v bahně leskne mnoho žlutých oválů. Jan Koch je vzal a přinesl je dětem do chalupy na hraní. Tím však nález nekončil, na břehu potoka objevil další zlaťáky, a dokonce i velkou bronzovou nádobu naplněnou lesklými mincemi.
Kníže Karel Egon Fürstenberk
Ačkoliv na břehu potoka našel keltské mince nádeník Jan Koch, zpráva o jeho nálezu se brzy donesla k úředníkům majitelé zdejšího panství. Většina mincí byla těmto úředníkům panství knížete Karla Egona Fürstengerka odevzdána. Jednalo se asi o 5000 až 7000 zlatých keltských mincí přibližně o celkové hmotnosti 40 až 50 kilogramů. Většina duhovek byla roztavená a zpracována na dukáty.
Císařovna Marie Terezie
Císařovna Marie Terezie měla v té době na nálezu svůj zákonný podíl, který ovšem odmítla. Kníže nechal většinu pokladů odvézt do Prahy, kde nechal duhovky přetavit na dukáty, konkrétně na 7374 tereziánských dukátů s letopočtem 1771 a 5000 dukátů s podobiznou knížete Fürstenberka a s jeho erbem a letopočtem 1772.
Odhad odborníků
Podle odborníků se na břehu potoka ukrývala velká bronzová nádoba s 5000-7000 zlatými mincemi a nákrčník nebo náramek také ze zlata po dvě tisíciletí. První písemná zpráva ale pochází z 18. století.
Mladší doba laténská
Podle archeologů tento poklad na břeh potoka uložil někdo přibližně po polovině prvního století před naším letopočtem, v mladší době laténské. Nález má obrovskou historickou hodnotu, jelikož se jedná o první mince, které se razily n území českých zemí.
Národní muzeum
Pokud si chcete prohlédnout tyto vzácné mince, nalezené nádeníkem u Podmokel na Rokycansku, pak se vydejte do Národního muzea. Dochovalo se několik desítek mincí, kromě Národního muzea jsou k vidění i některých zahraničních muzejních sbírkách.
Místo nálezu
Místo, kde byl poklad nalezen leží asi 700 metrů severovýchodně od Podmokel a je označeno malým pomníčkem se slavným letopočtem 1771. Obec místo upravila a doplnila informační tabulí.
Proč tam někdo poklad ukryl?
V této otázce panují dohady. Někteří odborníci se přiklánějí k názoru, že do břehu potoka zakopal zámožný Kelt v nejisté době, kdy se vláda tohoto etnika blížila v českých zemích ke svému zániku. Jiní se přiklánějí k možnosti, že bronzová nádoba měla svůj mystický význam a Keltové ji používali často při náboženských obřadech. Jinak oblast v povodí Berounky patřila ke keltským osídlením.
Až do roku 2012 to byl největší poklad zlata v Evropě, respektive ve světě. Dodnes je druhý největší. Někdy v roce 2012 byl nalezený ve Francii poklad, který měl o něco více mincí a byl i o něco větší,
uvedl archeolog Martin Čechura.