Neskutečná bojovnice a příbuzná Kublaj-chána. Khutulun si svou svobodu udržovala souboji s nápadníky
Khutulun byla princezna a bojovnice z mongolského království v 13. století. Proslula svými bojovými schopnostmi a odmítnutím vzít si za manžela muže, který by jí neporazil v souboji. Její pověst přetrvává dodnes jako symbol moci a nezávislosti žen.
„The Wrestler Princess“
Khutulun (také známá jako Aigiarne, Aiyurug, Ayurug, Khotol Tsagaan) byla princezna mongolského klanu Kypčaků v 13. století. Byla nejen silnou bojovnicí, ale také vynikající atletkou a tanečnicí.
Khutulun se narodila v roce 1260 jako dcera mongolského válečníka Qaidu a byla jednou z deseti dcer tohoto klanu. Byla vychována ve velmi bojovné rodině a od svého dětství se učila bojovat na koni s lukem v ruce. Mongolská princezna se stala jednou z největších bojovnic své doby a účastnila se mnoha bitev, ve kterých se jí podařilo získat mnoho koní a zajatců. Byla také velmi zdatnou atletkou a tanečnicí a její krása a síla byly legendární. Vyhrávala boje jak po boku svého otce, tak po boku svého bratra Arika a stala se legendou mezi mongolskými bojovníky. Říká se, že žádný muž s ní nemohl vyhrát a že byla schopna porazit stovky soupeřů. Její bojové schopnosti byly tak respektované, že jí byl dán titul „Wrestling Princess“.
Jednoho dne se Khutulun setkala s princem Barkhánem, který se ji snažil získat jako svou ženu. Khutulun však odmítla prince, protože nebyl dostatečně odvážný a silný. V roce 1291 se Khutulun provdala za velmože z Persie, který jí dokázal porazit v závodu, a tudíž splnil její požadavek, ale nikdy neopustila svého bojového ducha a zůstala silnou a nezávislou ženou.
Khutulun zemřela někdy kolem roku 1306 a její památka je dodnes uctívána mongolským lidem jako symbol silné a statečné ženy. Její příběh se stal inspirací pro mnoho uměleckých děl, jako jsou romány, filmy a divadelní hry. Khutulunova historie ukazuje, jak ženy mohly být silnými a vlivnými postavami v mongolské společnosti, i když žily v době, kdy byla ženská nezávislost a síla považovány za neobvyklé. Její příběh nás poučuje o tom, že ženská síla a odvaha mohou být stejně silné jako mužská a že ženy mohou být schopny dosáhnout významných úspěchů a ovlivňovat svět kolem sebe.
Jedna z deseti dcer klanu Kypčaci
Klan Kypčaků byl nomádský klan, který žil v Evropě a v Asii v 11. a 12. století. Byl jedním z nejvýznamnějších klanů na světě v té době a měl silný vliv na východní Evropu a střední Asii.
Kypčaci byli válečníci a obchodníci, kteří se stěhovali s dobytkem po stepích v této oblasti. Měli silnou kulturní a etnickou identitu a často se střetávali s jinými klany a národy v bojích o nadvládu nad územím. Jednou z nejvýznamnějších událostí spojených s klanem Kypčaků bylo jeho účast v takzvané „Východoevropské krizi“ v 11. století. Kypčaci se spojili s několika jinými klany a vpadli do Byzantské říše, což vedlo k řadě válek a bitv.
Silná bojovnice v literatuře
Postava Khutulun se řadí mezi nejznámější historické osobnosti mongolské kultury. Západní umělecké adaptace ji vykreslují jako pyšnou ženu, která nakonec podlehne lásce. V 1710 spisovatel Francois Petis de la Croix napsal knihu asijských povídek a bajek, ve které se Khutulun jmenuje Turandot, což je perské slovo znamenající „dcera Střední Asie“, a je devatenáctiletou dcerou Altouna Khan, mongolského císaře Číny. V příběhu však nepodstupuje souboje s žadateli o její ruku, ale místo toho jim klade tři hádanky, a pokud je nedokážou vyřešit, jsou popraveni.
Carlo Gozzi napsal vlastní verzi o 50 let později, jevištní hru, ve které byla Khutulun „tygří ženou“ s „nekompromisní důstojností“. Friedrich Schiller hru přeložil a přepracoval do němčiny jako Turandot, Prinzessin von China v roce 1801. Nejslavnější verzí Turandot je operní verze od Giacoma Pucciniho.
Mongolští autoři napsali mnoho příběhů a románů o Khutulun, jako například:
- Khotolon od Purev Sanj
- Kaidu's Wonderful Daughter Khutulun od Ch. Janchivdorj
- Khotol Tsagaan od Oyungerel Tsedevdamba
- The Story of Kaidu Khan od Batjargal Sanjaa
- Princess Khutulun od B. Shuudertsetseg