Nestydatý kardinál Richelieu. Bravurní politik a intrikán, který drtil obyčejný lid
Foto: Public domain, Wikimedia commons
Za vlády Ludvíka XIII. se stal nejmocnějším stratégem na královském dvoře. Aby získal moc, nebál se kardinál Richelieu prolévat krev francouzského obyvatelstva. Šel doslova přes mrtvoly. A to tak moc, že si znepřátelil i samotného papeže.
Dětství za doby pařížských nepokojů
Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, je znám spíše pod jménem kardinál Richelieu. Narodil se do šlechtické rodiny v roce 1585. Dětství ani dospívání nebylo příliš šťastné. Silné rodinné zázemí bylo hluboce otřeseno společenskými událostmi. Ve Francii probíhaly války. A když se zrovna neválčilo, obyvatelstvo postihl obávaný mor.
Kvůli otci se začal věnovat vojenskému studiu. A to i přesto, že spíše tíhnul ke katolické víře. K jeho radosti se ale již ve svých 22 letech musel stát biskupem v Luçonu. K tomu jej přemluvila rodina, protože jim z toho plynula nejedna finanční výhoda.
Jeho původním plánem bylo páchat pouze dobro a pomoci zdevastovanému biskupství. Protože měl ale v hloubi srdce daleko větší ambice, vydal se odvážně do světa politiky. V té hned na začátku dosáhl významného postavení. Král Ludvík XIII. jej nechal rozhodovat i v těch nejdůležitějších politických záležitostech.
Regent pomáhající matce krále, nebo ne?
Vezmeme to ale hezky od začátku. Na královský dvůr se kardinál Richelieu dostal coby pomocná síla tehdejší regentky státu. Matka Ludvíka XIII. Marie Medicejská toužila po moci, a tak si na pomoc pozvala právě kardinála. Ten toho okamžitě využil. Slabý a nerozhodný Ludvík XIII. pro něj nebyl žádnou překážkou. Ve společnosti se uměl chovat. A tak, aniž by si toho někdo všiml, Marie Medicejská postupně ztratila svou moc a kardinál Richelieu byl tím, kdo za Ludvíka XIII., i když neoficiálně, vládl.
Ve Francii v té době nebylo člověka s vyšší politickou mocí. Ze země dokázal postupně vytvořit centralizovaný stát, který se díky své síle nemusí ničeho obávat. Nutno ale říct, že to bylo vykoupeno nejen krví jeho obyvatelstva.
Kardinál Richelieu šel doslova přes mrtvoly
V té době se ale Francie nenacházela v nejlepším obdobím. Třicetiletá válka byla v plném proudu a situaci nepřidal ani probíhající katolicko-protestantský spor. Aby toho nebylo málo, kardinál zapříčinil také politické spory s habsburskou hegemonií.
Právě tento spor, aniž by u rozhodování hnul brvou, vyřešil velmi drasticky. V roce 1627 díky němu zemřelo více než 22 tisíc obyvatel. Na rozkaz kardinála totiž byla vyhlazena protestantská bašta přístavního města La Rochelle.
Krvavé potlačení nespokojenosti obyvatelstva bylo na denním pořádku. Kardinál toužil nejenom po moci, ale také po vyhraných bitvách. Nepřipouštěl si, že by mohlo dojít k porážce. Peníze ale docházely, a tak dal příkaz k uvalení daní na obyvatelstvo. A to jak na chudé, tak bohaté. Ti tak museli platit daň třeba z půdy a ze soli.
Nutno říct, že kardinálovi boje přinášely ovoce. Jeho vliv se rozšířil dokonce i do amerických kolonií.
Přirozená smrt navzdory nepřátelům
Kardinál jako by během válčení zapomněl na svou víru. Nedělal rozdíly mezi katolíkem a protestantem. Díky své krutosti i náboženské slepotě si znepřátelil i papeže. I přesto, že ho lidé spíše nesnášeli, než milovali, umírá v roce 1642 přirozenou smrtí.
Jedna z postav románu Tři mušketýři
Život kardinála Richelieu se promítl do známého díla spisovatele Alexandra Dumase staršího Tři mušketýři. V knižní i filmové podobě se setkáváme s rozkazovačným kardinálem, jehož charakter velmi připomíná jeho skutečnou podobu.
Díky své krutosti i politické moci je znám lidem prakticky po celém světě. Není tak žádným překvapením, že se již od začátku 20. století jeho postava objevuje v nejednom zahraničním filmu. Dokonce existují i filmy po něm pojmenované.