Zřejmě největší vynálezce všech dob. Nikola Tesla ale rozhodně neměl na růžích ustláno
Život Nikoly Tesly je ve zpětné perspektivě poněkud smutným příběhem popisujícím horskou dráhu úspěchů střídajících se s neméně významnými neúspěchy. Jak nakonec tento slavný vynálezce a fyzik skončil?
Srbsko-americký inženýr a fyzik Nikola Tesla (1856–1943) učinil desítky průlomových objevů v oblasti výroby, přenosu a využití elektrické energie. Vynalezl první motor na střídavý proud a následně vyvinul technologii výroby a přenosu střídavého proudu. Ačkoli byl slavný a uznávaný, nikdy se mu nepodařilo své bohaté vynálezy proměnit v dlouhodobý finanční úspěch – na rozdíl od svého dřívějšího zaměstnavatele a hlavního konkurenta Thomase Edisona.
Musel se živit kopáním příkopů
Po absolvování univerzity Tesla pracoval pro Edisonovu elektrickou společnost v Paříži. V roce 1884 odcestoval do Spojených států v naději, že bude pracovat přímo pro Edisona, vůdčí osobnost závodu o dodávku elektrického osvětlení a energie spotřebitelům. Tesla poměrně hravě a rychle získal místo inženýra v Edisonově centrále a následně udělal dojem na samotného vynálezce svou pracovitostí a vynalézavostí. Jednoho dne mu Edison nabídl 50 000 dolarů za vylepšenou konstrukci generátoru stejnosměrného proudu. Tesla na zařízení po nocích pracoval, až nakonec přišel s řešením. Edison odmítl zaplatit a tvrdil, že si dělal legraci. Brzy poté Tesla odešel a založil vlastní elektrickou společnost. Zatímco hledal sponzory, kteří by podpořili jeho výzkum střídavého proudu, nechal se nechal zaměstnat kopáním příkopů za směšné 2 dolary denně, aby si vydělal na živobytí.
S pomocí Marka Twaina téměř objevil rentgenové záření
Twain a Tesla se spřátelili v 90. letech 19. století, mimo jiné díky Twainově celoživotní fascinaci technikou a novými vynálezy. Při jedné pozdní návštěvě Teslovy laboratoře Twain pózoval pro jednu z prvních fotografií osvětlených žárovkovým světlem. V roce 1895 Tesla a fotograf E. R. Hewett pozvali Twaina zpět do laboratoře, aby pózoval pro další fotografii, tentokrát osvětlenou pomocí elektrického zařízení zvaného Crookesova trubice. Když si Tesla prohlédl výsledný fotografický negativ, zjistil, že je skvrnitý a flekatý, a rozhodl, že je zničený. Teprve o několik týdnů později, když německý vědec Wilhelm Röntgen oznámil svůj objev tzv. rentgenového záření, které produkují Crookesovy trubice, si Tesla uvědomil, že Twainova fotografie byla zničena právě rentgenovými stíny kovových šroubů fotoaparátu.
Jeho tvrzení o příjmu signálů z vesmíru se ukázala jako správná, bohužel až o sto let později
V létě 1899 si Tesla zřídil v Colorado Springs terénní laboratoř, kde zkoumal možnosti využití výškových stanic k přenosu informací a elektrické energie na velké vzdálenosti. Jednoho červencového dne při sledování bouřek zachytilo Teslovo zařízení sérii pípnutí. Poté, co vyloučil sluneční a pozemské příčiny, dospěl k závěru, že signály musí pocházet z jiné planety. O následujících Vánocích Tesla v odpovědi na žádost amerického Červeného kříže o předpověď největšího vědeckého úspěchu nadcházejícího století napsal: „Bratři! Máme zprávu z jiného světa, neznámého a vzdáleného. Zní: jedna... dva... tři...“ V roce 1996 vědci publikovali studii, která Teslův experiment zopakovala a ukázala, že signál byl ve skutečnosti způsoben průchodem měsíce Io magnetickým polem Jupiteru.
Poslední roky života strávil v ústraní
Nikola Tesla zemřel 7. ledna 1943 sám a zadlužený ve 33. patře hotelu New Yorker. Bylo mu 86 let a v malých hotelových pokojích, jako byl tento, žil celá desetiletí. Příčinou Teslovy smrti byla koronární trombóza.
V té době už většina vzrušení kolem Teslových vynálezů vyprchala. V roce 1901 prohrál závod o vynález rádia s italským vynálezcem Marconim, a také jeho finanční podpora od investorů upadala. Stejně jako se svět vzdálil od Tesly, Tesla se vzdálil od světa. Stěhoval se z levného hotelu do levného hotelu a začal trávit více času s oblíbenými holuby než s lidmi. Jeden bílý holub mu padl do oka. „Miluji toho holuba jako muž ženu,“ napsal Tesla. „Dokud jsem ji měl, měl můj život smysl.“ Vynálezy Nikoly Tesly po sobě i navzdory smutnému konci jeho života zanechaly odkaz, který fascinoval laiky i odborníky po následující dekády.