Nostalgie nebo noční můra? Nekonečné čekání a nedostatkové zboží v socialistickém Československu
Foto: Liuxingy / Creative commons, CC-BY-SA
3 min
Socialistické Československo bylo světem nekončících front, nesměla vám chybět trpělivost a vytrvalost. O tom, zda vůbec seženete zboží, pro které jste přišli rozhodovalo spíše štěstí.
Přinášíme pohled na každodenní realitu života v zemi s plánovanou ekonomikou, kde se na vše čekalo půl dne.
Pokud chcete nakupovat, připravte se na nejhorší
V socialistickém Československu byla fronta symbolem tehdejší doby. Nebylo výjimkou, že lidé stáli hodiny před obchodem, aby nakoupili základní potraviny nebo třeba oblečení. Některé produkty byly natolik vzácné, že se ve městě a mezi lidmi šířily zvěsti o jejich dostupnosti, obdobně jako třeba městské legendy.
Nejen běžní občané, ale i odborníci potvrzují, že nedostatkové zboží bylo důsledkem centrálně řízené ekonomiky. Podle studie Historického ústavu Akademie věd ČR se situace zhoršila zejména v 80. letech, kdy stagnace hospodářství vedla k čím dál většímu nedostatku běžného a nutného zboží.
Banány a pomeranče jen na Vánoce
Exotické ovoce bylo jedním z nejviditelnějších příkladů nedostatku pro nás již běžně dostupného zboží. Banány, pomeranče nebo mandarinky se objevovaly v obchodech většinou jen před Vánoci. Jakmile se rozneslo, že „dovezli pomeranče“, vznikly několikametrové fronty, ve kterých lidé trávili celé hodiny. K nedostatkovému zboží však nepatřily jen potraviny. Lidé často čelili nedostatku nutných hygienických produktů, jako je toaletní papír, či dámské vložky. Kdo měl známého prodavače, měl výhodu. Protekce hrála za komunistů obrovskou roli, a to nejen v obchodování.
Chcete si pořídit automobil? Za 10 let na vás možná přijde řada
Vlastnit auto nebylo za socialismu samozřejmostí. Na takovou Škodu 105 nebo 120 se čekalo i deset let. Opět bylo běžné uplácet správné lidi, kteří umějí výrobu popohnat. Také bylo výhodou mít dobré kontakty, kteřé umožní, aby se čekací doba zkrátila. Ti šťastnější se k vozu dostali přes Tuzex, kde se za bony daly koupit západní vozy. Podle archivních údajů Českého statistického úřadu byla průměrná doba čekání na nový vůz někde mezi 5–10 lety v závislosti na modelu a dostupnosti.
Tuzex: Západní trendy uprostřed socialistického světa
Tuzexové prodejny byly místem, kde ti šťastlivci, kteří měli bony, mohli nakupovat zboží jinak nedostupné pro běžné občany. Od džínů přes elektroniku až po západní kosmetiku. Kdo chtěl například ikonické džíny Levi’s, musel mít známosti nebo musel shánět bony na černém trhu.
Někteří fanatici tvrdí, že „za socialismu bylo lépe“, protože lidé měli zajišzěnou práci a bydlení. Realita však byla jiná. Lidé stáli fronty na základní potřeby a pod rukou sháněli věci, které jsou dnes běžně dostupné. Ačkoliv dnešní doba má své problémy, většina historiků se shoduje, že nedostatkové hospodářství bylo jedním z hlavních důvodů nespokojenosti občanů a pádu režimu v roce 1989.