O technice stavby egyptských pyramid se dodnes vedou spory. Místo otroků ji možná stavěli vysoce kvalifikovaní dělníci
Foto: KennyOMG / Creative commons, CC-BY-SA
Egyptské pyramidy patří k nejúžasnějším inženýrským zázrakům starověku. Tyto monumentální stavby, postavené před více než 4500 lety, jsou stále zdrojem zájmu archeologů, historiků a inženýrů. V tomto článku se zaměříme na technologie, které byly použity k jejich stavbě.
Roky práce a početná pracovní síla
Stavba pyramidy byl velmi náročný, avšak ne tak dlouhodobý proces, jak si můžeme myslet. Většina pyramid byla postavena během relativně krátké vlády faraóna, aby mohla sloužit jako jeho hrobka. Starořecký historik Herodotos uvedl, že postavení Velké pyramidy v Gíze, největší egyptské pyramidy, zabralo zhruba 20 let. Tak obrovská stavba nutně vyžadovala koordinovanou práci mnoha dělníků. Už staří Řekové byli přesvědčeni, že většinu pracovní síly tvořili otroci. Archeologové se však domnívají, že se nejspíše jednalo o vysoce kvalifikované dělníky – kameníky, sochaře, tesaře, ... Bylo jich pravděpodobně okolo 10 000, v případě Velké pyramidy v Gíze podle Herodota dokonce 100 000.
Sezónní dělníci byli dobře živeni
Dělníci tábořili v blízkosti staveniště, kde vytvořili dělnické město. Měli tu své zázemí jako například pekaře či lékaře. Pracovali za slušnou mzdu nebo jako náhradu za platbu daní. Byli velmi dobře živeni masem z dobytka chovaného poblíž stavby, což dokládá studie Richarda Reddinga a kolektivu publikované v roce 2013. Redding zde uvedl, že: „Pravděpodobně dostali mnohem lepší stravu než ve své vesnici.“ Většina dělníků patřila mezi sezónní pracanty, kteří stavěli pyramidy v době, kdy bylo na polích málo práce a Nil byl rozvodněný. Po zbytek roku byl počet pracovníků značně omezen a jejich činnost se omezovala na řezání kamenů a další přípravné práce.
Některé teorie jsou bizarní
Existuje mnoho teorií o tom, jak byly pyramidy postaveny, a některé z nich jsou velice kontroverzní. Zahrnují mimo jiné mimozemské technologie nebo lidské duchovní schopnosti. Nicméně většina odborníků se shoduje, že byly postaveny lidskou prací a na svou dobu pokročilou technologií. Tyto technologie se postupem času zdokonalovaly. Stavebním materiálem byl vápenec, který se těžil v lomech. Vápencové bloky byly dopraveny na stavbu loděmi po Nilu a zde se měděnými dláty opracovávaly.
Po souši byly kameny převáženy na saních
Odborníci se dodnes přou, jaké metody byly používány při přesunu tak obrovského množství těžkých kamenných bloků. Pro představu, na Velkou pyramidu v Gíze se celkově spotřebovalo asi 2,3 milionu bloků kamene, každý o váze 2,5 tuny. Na přesun po souši se používaly obří saně tažené dělníky nebo zvířaty. Podle studie fyziků z Amsterodamské univerzity publikované v časopise Physical Review Letters (2014) mohlo usnadnit pohyb saní zvlhčení terénu. Tím se snížilo tření a zredukoval počet obsluhy saní na polovinu. Věci ze studie uvedli, že: „scény ve staroegyptských malbách ukazují, jak se voda nalévá před sáně,“ napsal web Live Science. Přímo na místo instalace pak byly kamenné bloky vytahovány systémem ramp. Případně podle jiných hypotéz transportovány po náspech z cihel, zeminy a písku, v kombinaci s rameny a táhly ovládanými lidskou a zvířecí silou.