Odliv mozků ze střední a východní Evropy je velkým problémem EU
Foto: alexlmx / Depositphotos
Mladí lidé ze střední a východní Evropy dlouhodobě míří za vzděláním a prací do zahraničí. V poslední době se problém ještě prohlubuje. Již v roce 2022 OSN uvedla, že s výjimkou jedné z deseti zemí, kde se nejrychleji snižuje počet obyvatel i domácích studentů, je důsledkem emigrace a nízká porodnost, uvádí web Věda výzkum za základě informací serveru Science Business. Co s tím budeme dělat, Evropo?
Z nejnovějšího průzkumu trendů Evropské asociace univerzit (EUA), který byl proveden mezi 489 vysokoškolskými institucemi ve 46 zemích, vyplývá, že evropské univerzity, zejména ve východní části kontinentu, čelí vážnému problému: nedostatku studentů. Mezi nejpostiženější státy patří Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko a Polsko. Nepříznivá situace je způsobena několika faktory, především nízkou porodností a odlivem mladých lidí do zahraničí za prací a studiem, napsal koncem září server Science Business.
„OECD odhaduje, že 20 % slovenských studentů odchází studovat do zahraničí, zatímco průměr EU činí 4 %. V Maďarsku se odhaduje, že 85 % emigrantů je mladších 40 let a 33 % z těch, kteří odcházejí, má vysokoškolský titul, z celé populace má vysokoškolský titul 18 % obyvatel,“ konkretizuje zpráva webu Věda výzkum.
Proč je to problém?
Především je jasné, že méně studentů znamená méně peněz. Univerzity jsou financovány z velké části z poplatků za studium. Když je studentů méně, klesá i příliv financí.
Dalším faktorem jsou menší výzkumné týmy, ve kterých spolupracují vědci se studenty. Zpráva Science Business upozorňuje, že tzv. odliv mozků neboli brain drain může také vést ke snížení rozpočtů na výzkum, protože státy soustředí své finance na podporu stále více stárnoucí populace. S poklesem počtu studentů se týmy zmenšují. To má negativní dopad na kvalitu a množství vědecké práce.
V neposlední řadě se objevuje tlak na tzv. internacionalizaci. Aby si univerzity zajistily dostatečný počet studentů, musí přilákat zahraniční studenty. To s sebou nese nové úkoly a samozřejmě též nemalé náklady. Estonsko údajně zvýšilo počet zahraničních studentů v letech 2020 až 2022 o 20 %. V Litvě nyní zahraniční studenti tvoří 10 % studentské populace především z Indie, Gruzie, Kazachstánu a Uzbekistánu. Univerzity také nabízejí bezplatné vzdělání ukrajinským občanům.
„Česko je úspěšné v získávání studentů a v jejich následném udržení v zemi. Podle Českého statistického úřadu se počet zahraničních studentů zvýšil z 11 000 v roce 2002 na 55 000 v roce 2023. Vládní statistiky uvádějí, že 45 % z nich po studiu v zemi zůstává,“ uvádí web Věda výzkum.cz.
Jaké jsou důsledky?
Některé univerzity reagují na pokles počtu studentů sloučením oborů a výzkumných skupin. Jiné se zaměřují na mezinárodní studenty, ale ne kvůli rozmanitosti, nýbrž z důvodu kompenzace úbytku domácích studentů. Stále více univerzit se snaží přilákat studenty ze zahraničí. Svou roli v nápravě zde hraje podpora z Evropské unie. Ta se snaží pomoci postiženým zemím prostřednictvím různých programů, které mají za cíl podpořit vědu a výzkum a přilákat zpět vědce, kteří odešli do zahraničí.
Co to znamená pro budoucnost?
Pokud se situace nezmění, můžeme očekávat další uzavírání menších univerzit a oborů, snížení kvality výuky a výzkumu a oslabení konkurenceschopnosti evropských univerzit na světové scéně.
Co můžeme udělat?
Science Business doslova uvádí, že Evropská komise v rámci svého cíle zvýšit účast tzv. widening zemí v Evropském výzkumném prostoru vyčlenila 161 milionů eur (více než 4 miliardy korun) na projekty, jejichž hlavním cílem je zvrátit odliv mozků v zemích s klesajícím počtem obyvatel. Tzv. widening země jsou země, které dosahují nižších výsledků v oblasti výzkumu a inovací (70 % průměru EU). Tím pádem jsou méně úspěšné v získávání projektů a zapojení se do Horizontu Evropy, rámcového programu EU pro výzkum a inovace. Česká republika mezi ně také patří.
- Podpora rodinných politik: Státy by měly podporovat rodiny s dětmi a provádět kroky ke zvýšení porodnosti.
- Podpora mezinárodní spolupráce: Mezinárodní spolupráce v oblasti vědy a výzkumu může pomoci udržet kvalitní výzkum i v zemích s klesajícím počtem studentů.
- Zlepšení podmínek pro studenty: Je potřeba vylepšit podmínky pro studium v domácích zemích, aby mladí lidé neměli potřebu odcházet do zahraničí.
Demografické změny představují pro evropské univerzity velkou výzvu. Je potřeba přijmout komplexní opatření na národní i evropské úrovni, aby se tento problém vyřešil, nastiňuje způsob řešení server Science Business.net.