Odsávačka mateřského mléka odsává celá staletí. Neuvěříte, z jaké doby byl nalezen první exemplář

Ve skutečnosti existuje sofistikovanější zařízení již více než 150 let. První patent na odsávačku mateřského mléka byl podán v roce 1854 a od té doby se celý proces kojení stal jednodušším, efektivnějším a – méně „savým“.

Ve skutečnosti existuje odsávací zařízení již více než 150 let. První patent na odsávačku mateřského mléka byl podán v roce 1854 a od té doby se celý proces kojení stal jednodušším, efektivnějším a – méně „savým“.

První odsávačka mateřského mléka nebyla navržena pro pohodlí, byla to vlastně život zachraňující nutnost, píše Elisabeth Edwardsová na portálu The Vintage News.com.

Záchrana života

Prsní pumpy se tradičně používaly na řešení krátkodobých problémů, jako bylo poskytování mléka kojencům příliš slabým na kojení, prevence mastitidy a umožnění hojení poraněných bradavek. Bohužel některá z těchto starých zařízení způsobila mnoha dětem více škody než užitku. Za poslední dvě tisíciletí se průměrná míra úmrtí kojenců na celém světě snížila z 26,9 procenta na pouhých 2,9 procenta, a to především díky rozšířeným znalostem o tom, jak fungují bakterie.

A než byla bezpečná a výživná kojenecká výživa široce dostupná, bylo zásadní najít způsoby, jak maximalizovat účinky kojení, protože „selhání kojení ohrožovalo život dítěte,“ píše neonatolog Michael Obladen.

Nejstarší nález až ve starověkém Řecku

Nejstarší důkaz o odsávání mléka objevili archeologové v Řecku, kteří objevili keramické nádoby pocházející z 5. století před naším letopočtem. Hadičky byly naplněny vodou a umístěny na prsa, poté bylo možné otevřít a zavřít výtok prstem, aby se vytvořilo dostatečné sání k vytažení mléka.

Sofistikovanější přístroje během průmyslové revoluce

Ve 2. století našeho letopočtu instalovali staří Římané „dlouhá brčka“, která umožňovala dítěti poskytovat sání. V 19. století se tyto „ prsní dýmky“ stále používaly. V době, kdy začala průmyslová revoluce, byly odsávačky mateřského mléka jen jedním z mnoha položek, které musely projít mechanizací. Podle Obladena popsal německý nemocniční pracovník v roce 1774 odsávačku, která k odsávání mléka používala ručně poháněný píst.

První patent

Inovace se opět zrychlila, když byl v roce 1854 vydán první americký patent na odsávačku mateřského mléka. Konstrukce využívala ručně poháněné měchy k vytvoření sání. Jiné patenty, jako jeden z roku 1910, používající zařízení, které je připevněno k trupu ženy pod oblečením. Tato pumpa používala hadičku, která se připojovala k prsu, takže krmení na veřejnosti bylo pohodlnější při zachování soukromí.

Nebezpečí čerpání

Všechna tato zařízení, i když byla užitečná, byla velmi nepraktická. Podle kurátorky Michelle Fisherové, která zorganozovala výstavu o mateřství, tyto odsávačky „nikdy nepocházely od někoho, jehož hlavní úlohou bylo hluboce přemýšlet o lidském mléku a laktaci“. Zařízení byla obvykle navržena muži s malými lékařskými zkušenostmi, kteří chtěli dosáhnout zisku, nikoli skutečně pomoci matkám.

Většinu historicky používaných odsávaček mateřského mléka bylo také obtížné čistit a v kombinaci s malou znalostí teorie bakterií mnoho matek ohrožovalo zdraví svého dítěte. Omezený přístup k chlazení také vytvořil dokonalé podmínky pro to, aby se v odsátém mateřském mléce množily bakterie.

Kdo je skutečně používal?

Ale kolik žen skutečně používalo odsávačky mateřského mléka před 21. stoletím? Většina žen tyto těžkopádné vychytávky nikdy nepoužívala, ať už proto, že si je nemohly dovolit, nebo proto, že pravidelné kojení bylo pohodlnější. Některé matky nemohly kojit vůbec, využívaly kojné.

Odsávačky mateřského mléka ušly dlouhou cestu. Čerpadla jsou široce dostupná pro potřeby každého novorozence a lze je nalézt v porodnicích i doma. Sterilizace a správné uchovávání mléka jsou dnes naštěstí všeobecně známé, takže otřesná historie odsávačky mateřského mléka je naštěstí minulostí, shrnuje portál Thevintagenews.com.

Zdroj: www.thevintagenews.com. Úvodní fotka od Staff photographer / Wikimedia Commons / Public Domain: Ruční "odlehčovač" prsou "Omega" s červenou žárovkou, asi 20. léta 20. století.