Paradoxy nejmenšího domu v Praze i v ČR: V zajetí nejstaršího řemesla přímo u kláštera. Funguje dodnes?

Paradoxy nejmenšího domu v Praze i v ČR: V zajetí nejstaršího řemesla přímo u kláštera. Funguje dodnes?

Foto: DaLiu/ Shutterstock

Aktualizováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Máte pocit, že je váš byt či dům příliš malý a že se do něho nevejdete? Pak se podívejte na tento dům na pražském Starém městě. Bývalý nevěstinec v Anežské ulici je nejmenším domem v Praze! A slouží nyní památkově chráněná stavba stále nekalým účelům?

Možná byste kolem něho prošli a ani si ho nevšimli, a to i přes jeho výrazně zelenou fasádu. A kdyby náhodou ano, najdete ho podle cedule, na níž stojí nápis „Nejmenší dům v Praze“. A je roztomilý.

Menší než malé?

Nachází se v pražské Anežské ulici. Je široký pouhé dva a čtvrt metru a tím strčí do kapsy i jinak maličké domy ve Zlaté uličce na Hradčanech. „Tamní domky jsou širší, počítá se totiž jen šířka domu do ulice," vysvětluje mluvčí Pražské informační služby Kateřina Bártová.

Mini hampejz dnes chráněný

Ulička, v níž dům stojí, bývala také dříve druhým vchodem do dvora domu U Křikavů v Řásnovce. Až po čase se průchod proměnil v obytnou místnost. Právě v ní provozovala tehdejší obyvatelka nejmenšího pražského domu místní nevěstinec neboli hampejz, a to dokonce po několik desetiletí.

„Zdá se, že tady opravdu byl nevěstinec a to asi 40 let, do roku 1922. Nyní je dům památkově chráněný,“ popsala mluvčí Prague City Tourism Barbora Hrubá.

Dva plus jedna s průčelím

Byl postaven v roce 1853 podle návrhu architekta Josefa Liebela. Nejprve vytvořil dvě za sebou jdoucí místnosti. O téměř deset let později, v roce 1862 byl doplněn o další, třetí část. Myšleno počtem místností na hloubku domu. Dnes existuje už jen průčelí původního domku, přes něj se vchází do zadního traktu, který je obydlený.

Nejmenší i v ČR

Že se jedná o nejmenší dům v Praze, je podle Kateřiny Bártové jisté, není ale vyloučené, že je i celonárodním rekordmanem. „Menší dům byste v České republice asi také hledali marně," tvrdí na závěr mluvčí Pražské informační služby.

Jestli vás zajímá, kdo v něm bydlí dnes, budete nejspíš zklamáni, protože z něj zbyla pouhá přední strana zvaná průčelí.

Místo Anežky Přemyslovny zvané České

Anežská ulice míří od Haštalského náměstí k areálu Na Františku. Ulice nese jméno po Anežce České od roku 1870. Na Haštalském náměstí objevíte kostel svatého Haštala. Patřil k nejstarším farním centrům na území Prahy a je jediným chrámem v Čechách zasvěceným svatému Haštalovi.

V klášteře svaté Anežky České na druhém konci Anežské ulice, sídlí jedna z expozic Národní galerie v Praze. Vystavuje středověké umění v Čechách a střední Evropě mezi lety 1200 a 1550. Anežský klášter býval klášterem klarisek a minoritů. Patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila ho ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna Anežka Česká, spolu se svým bratrem králem Václavem I. Do nově zbudovaného kláštera záhy vstoupila a žila tam v čele řeholní komunity až do své smrti.

Tak co, máte stále ještě pocit, že je vaše bydlení příliš stísněné?

Reklama
Zdroje článku:
Prague City Tourism, prazskydenik.cz, kudyznudy.cz
Reklama