Co by se stalo, kdyby byli pavouci stejně velcí jako my lidé?
Osm nohou, osm očí, ostré zuby a neskutečně pevné pavučiny. To jsou pavouci, jak je známe. Co kdyby však tato již tak děsivá zvířata dorůstala do velikostí srovnatelných s člověkem?
Úvah o tom, co by se stalo, pokud... Těch dnes existuje nespočet. Přestože se v obecné rovině většinou jedná o poměrně divoké hypotézy, jejich základní podstata často umožňuje vědcům i dalším odborníkům dané téma lépe pochopit, a tak jej důkladněji prozkoumat. Po internetu koluje například již několik let video s teorií, která se věnuje právě myšlence toho, jak by fungoval svět s pavouky lidských rozměrů.
Základními přednostmi pavoukovců jsou zejména jejich inteligence, rychlost, vypočítavost a schopnost nelítostně zabít svou kořist. Živí se prakticky vším a jejich globální síla spočívá také v počtu těchto živočichů žijících téměř po celé planetě. Aktuálně tvoří pavouci dohromady masu 25 milionů tun. Co by se tedy stalo, kdyby tento druh dosahoval velikosti srovnatelné s člověkem?
Odhaduje se, že zhruba 5 % populace aktuálně trpí arachnofobií. Tento počet by v případě diskutovaného scénáře bezpochyby narostl o desítky procent. Téměř každý by se totiž těchto stvoření začal bát. A kdo by se nebál, ten by se bát měl.
Pavouci takovýchto rozměrů by nebyli nebezpeční pouze na základě toho, že by byli schopní člověka bez potíží sníst. Hrozbou pro lidi by byl také jed, který některé druhy produkují. Případně by také nebylo radno pohybovat se ani v okolí pavouků, kteří zrovna nehledají potravu ani kořist – smrtící by totiž byly i jejich nohy, kterými by vás snadno ochromili, či jejich obří pavučiny, ze kterých by se snadno staly zabijácké pasti.
Právě pavučiny jsou další hrozbou spojenou s obřími pavouky. Kromě strachu z toho, že skončíte jako potrava osminohých zabijáků, vám hrozí smrt žízní, hladem či vyčerpáním ze snahy se ze zajetí dostat. Pavučiny navíc tvoří jakousi signální síť, kterou pavouci zachytávají sebemenší pohyby, a pokud byste o některé z vláken byť jen zavadili, v mžiku byste upozornili lovce na vaši přítomnost.
Některé druhy pavouků se specializují na vstříknutí paralyzujícího jedu s pomocí svých zubů. Tento jed oběť ochromí, a navíc začne postupně rozkládat její vnitřnosti, takže se z těla stane jakási nádoba s výživnou tekutinou pro pavoukovce. Představa, že by takto pavouci ochromovali i lidi, je poněkud děsivá, avšak při dosažení naší velikosti nikoliv nereálná.
V dějinách naší planety přitom podobný scénář již nastal – v době pravěku se světem proháněl hmyz několikanásobných rozměrů oproti dnešním, a to se týká také pavouků. Hrozí tedy, že se v budoucnu bude scénář opakovat, a z lidstva jakožto samozvané nadřazené rasy v živočišné říši se nestane nic víc než kořist pro obří pavouky, sklípkany či tarantule?
Evoluce je nevyzpytatelná čarodějka přírody, a nám tak nezbývá než doufat, že úvaha o tom, že by někdy pavouci byli stejně velcí jako lidí, zůstane pouze v divokých teoriích a nočních můrách lidí, kterým tito malí zabijáci nahánějí strach již nyní.