Plácání mravenců křídly i repelent z výkalů: Japonské včely dobře vědí, jak ochránit svůj úl proti hmyzím nepřátelům
Foto: 23
Ačkoli mohou být chyceny a usmrceny, přesto riskují. Japonské včely medonosné odrazují své mravenčí nepřátele plácáním křídly, některé úly si budují i hráz z výkalů proti vosám. Funguje to? Očividně ano. Podívejme se blíže na tyto netradiční techniky obrany japonských včel.
9. července tohoto roku vznikla ona naučná fotografie
Vysokorychlostní kamera zachytila nevšední obranný mechanismus japonských včel, které hlídají své hnízdo. Mravenci, kteří se chtěli dostat dovnitř, aby si přilepšili jejich medem a pochutnali si na jejich larvách, doslova odhodily svými křídly.
Tento jev není až tak nový ani převratný, ovšem doposud se věřilo, že včely odhánějí mravence křídly, aniž by se jich dotýkaly. Věřilo se, že mravence pouze plaší. Nicméně v poslední době se rozmohla domněnka, že včely mravence tlučou křídly, a tak se výzkumníci rozhodli umístit ke včelímu úlu kameru a pozorovat, co se stane, až se objeví mravenci.
Mravenci v Japonsku touží výhradně po medu
Ačkoli některé druhy mravenců loví včely dělnice, v Japonsku tyto druhy nenajdeme. Místní mravenci se odváží do úlu jen tehdy, shání-li si potravu v podobě medu. Mírnější jídelníček mravenců je zřejmě důvodem, proč se u včel jejich obranný mechanismus vyvinul. Kdyby byly ohroženy i přímým útokem, zřejmě by si na mravence tolik nedovolovaly.
A jelikož plácání křídly včel do mravenců dosud nebylo studováno, vědci jsou z tohoto zjištění velmi nadšení. „Mnoho včelařů si této strategie ani nevšimne,“ poznamenává vědkyně z Cukuby v Japonsku, paní Yošiko Sakamoto, která se sama řadí mezi vášnivé včelaře. Společně s dalšími vědci zkoumá chování včel tím, že k úlům umisťují různé druhy japonských mravenců a natáčejí, co se stane.
Rychlejší druhy mravenců se nenechali odradit a častokrát pronikli do úlu. I proti těmto větším a rychlejším druhům se však včely pokusily bránit.
Výkaly jako metoda zahnání vos a sršní
Vespa soror je velký sršeň žijící v Asii a je tak dravý, že loví i ostatní sršně. Včely proti ní nemají šanci, pokud by se ocitly v přímém souboji. Pokud dojde k potyčce, sršeň okamžitě skalpuje včele hlavu, čímž ji okamžitě usmrtí. Jen pro porovnání, tato sršeň je čtyřikrát větší než místní včely.
Ovšem ta pravá pochoutka pro ně jsou larvy. Včelí dělnice u úlu sršni většinou zabijí, a poté uvolní feromony a tím zavolají posily. Následně vniknou do úlu a včelám nezbývá nic jiného než opustit svůj domov. Aby včely této situaci předešly, některé úly sbírají trus divokých zvířat a nalepují ho na svůj úl, až ho nakonec pokryjí nevábnou vůní. Vosám a sršňům tento stavební materiál včel vadí a k úlu se nepřiblíží. Některé včely místo toho výkaly po sršních a vosách házejí.
Více známým predátorem je sršeň asijská. Tito jedinci létají k úlu přímo pro včely, které létají poblíž. Proti tomuto predátorovi také existují určité obranné reakce, které většinou fungují. Včely se napřed snaží vydávat zvuky, aby sršně odradily. Když je sršňů příliš, včely se seskupí do roje a koordinovaně létají kolem úlu, čímž predátorům dají najevo, že je vidí. Riziko útoku se sníží. Pokud jste vy sami vášniví včelaři a mravenci vám napadnou úl, tady se podívejte, co můžete udělat.