Podle Dalimila přišli Slované ze Srbska, vědci si už ale tak jistí nejsou
Foto: st-design / Depositphotos
Do Evropy přišli ze všech etnik nejpozději a dnes jsou tím nejpočetnějším z nich. Přesto je těžké vystopovat jejich pravý původ a soudobí spisovatelé se neshodnou ani na základních informacích o jejich způsobu života. Odkud vlastně pocházely kmeny, které považujeme za své praotce?
Kdo všechno jsou Slované
Etnikum, k němuž z velké části patříme, obývá už přes tisíc let především východní a jihovýchodní Evropu. Dělí se na východní Slovany (Rusy, Ukrajince a Bělorusy), západní Slovany (kromě nás jsou tu například Poláci nebo Slováci) a jižní Slovany (Srby, Bosňany nebo například Slovince.)
Mýty jsou si jisté
Kdybychom měli původ Slovanů usuzovat podle mytologie, odpověď by byla jasná. Dalimil píše, že Čechova družina přišla na horu Říp ze srbského kraje aneb Charvátské země. I jihoslovanské pověsti znají příběh tří bratří – Čecha, Lecha a Mecha a jejich dobrodružství. Nějaké spojení mezi středoevropskými a jižními slovanskými národy tedy existovat musí, ale středověké kroniky bohužel nic nedokazují. Za prvé mohly být zmíněné pověsti do folklóru od jižních sousedů prostě převzaty, a za druhé je středověké kronikáře jen stěží možné považovat za historiky. Ani samotní dávní Slované badatelům práci nijak neusnadňují. V krátké době před christianizací totiž nepoužívali žádné písmo, a tak se musí historici obracet k jiným než písemným pramenům.
Jsme vůbec Slované?
Díky tomu, že každý den mluvíme jedním z nejsložitějších slovanských jazyků, spousta z nás vyrostla na příbězích o Nezamyslovi, Bivojovi nebo Libuši a národní literatura se hemží tituly jako Slávy dcera, nejeden by snadno usoudil, že musíme být Slované až do morku kostí. Kupodivu nám ale národní obrození ve skutečnosti předvedlo něco, co bychom mohli nazvat desinformacemi předtím, než byly in. Ačkoliv stojí převážní část naší kultury skutečně na slovanském základu, genetika hovoří jasně. Pouze 35 % Čechů má slovanský původ. O zbytek naší „národní genetiky“ se postarali povětšinou naši sousedé: Keltové, Germáni nebo Židé. Není také divu. Díky geografickému umístění země jsme křižovatkou Evropy a bylo by s podivem, kdyby nám žádný z tolika národů, které přecházely naše území, nic nenechal.
Odkud se k nám Slované dostali?
Odpověď na tuto otázku je, jak zmiňuje Encyclopaedia Britannica, složitá a nejasná. S jistotou můžeme říci, že první doklady o pobytu Slovanů máme z 6. století našeho letopočtu. Problém zodpovědět otázku původu Slovanů začal pravděpodobně už krátce po jejich příchodu do Evropy. Ačkoliv jsou Slované posledními „barbary“ zdokumentovanými Římem, soudobí římští autoři se neshodnou ani v tom, zda byli tehdejší Slované kočovným národem, nebo byli v době příchodu Římanů dávno usazeni a připoutáni ke své půdě.
Cristian Violatti ve svém článku v World History encyclopedia zmiňuje, že někteří autoři stopují slovanský původ až ke kmenům, které v době želené obývali nížiny mezi Odrou a Vistulou. Že je vám to povědomé? Jistě, podle těchto autorů by byly právě naše a polské končiny kolébkou Slovanů.
Lingvisté se podle téhož článku domnívají, že čerstvě se objevivší Slované obývali především východní části dnešního Ruska a jižních ruských stepí. Polský myslitel Józef Rostafiński upozorňuje, že ve všech slovanských jazycích jsou slova pro pláž, tis a modřín vypůjčená z jiných jazyků, z čehož se dá usuzovat, že Slované nepocházejí z oblastí, kde se pláže nebo zmíněné stromy vyskytují.
Prapůvodní kolébka Slovanů je ovšem stále předmětem bádání a diskusí a dá se předpokládat, že tato otázka nebude hned tak zodpovězena.