Porfyrie: hrozná nemoc, která možná vysvětluje původ legend o upírech i šílenství některých panovníků
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Porfyrie, přezdívaná „upíří nemoc“, se svými příznaky velmi podobá vlastnostem, které jsou přisuzovány mytologickým upírům. Někteří historici také spekulují, že mohla být příčinou šílenství některých historických postav.
Stručně o příčině a výskytu porfyrie
Porfyrie je vzácné genetické onemocnění ovlivňující schopnost těla vytvářet hemoglobin, který je zodpovědný za přenos kyslíku do buněk. Postiženým jedincům se následkem toho hromadí v těle látky zvané porfyriny, které jsou pro buňky toxické. Porfyrií trpí asi 1 člověk z 200 000, v některých populacích však může být její výskyt častější. Existuje několik různých typů této závažné nemoci, některé jsou velmi vzácné, zatímco jiné jsou častější. Nejznámějším a nejzávažnějším typem je akutní intermitentní porfyrie (AIP), jejíž příznaky nastupují rychle a často jsou velmi závažné.
Křeče, světloplachost a paranoia
Typickými příznaky akutní porfyrie je červená až hnědá moč, křeče břicha, bolesti těla, zvracení, zmatenost, halucinace až paranoia, paralýza, záchvaty, bušení srdce, hypertenze… ale to není zdaleka všechno. Další formou nemoci je kožní porfyrie. Projevuje se změnami barvy kůže a citlivostí na sluneční světlo. Objevuje se pálení pokožky, zarudnutí, svědění a puchýře na exponovaných částech těla. V těchto oblastech navíc může docházet k nadměrnému růstu ochlupení.
Mohla být předobrazem upírů?
Od 60. let minulého století se spekuluje o možné souvislosti porfyrie s mytologickými upíry a vlkodlaky. Ohledně možného vysvětlení vzniku legend o těchto folklórních bytostech bylo v minulosti napsáno několik článků a knih. Mediální popularitu si nejvíce vysloužil článek biochemika Davida Dolphina Porfyrie, upíři a vlkodlaci: Etiologie evropských legend o metamorfóze z roku 1985. Dolphin mimo jiné spojil porfyrii se zvýšenou chutí na maso a krev, což bylo později vyvráceno. Někteří odborníci tuto teorii kritizují, protože neodpovídá přesně původním legendám o upírech a vlkodlacích a může být stigmatizující vůči lidem s touto nemocí. Ať už porfyrie stála nebo nestála za vznikem legend o upírech, existují i další pozoruhodné souvislosti této choroby s historií.
Šílenci, nebo oběti porfyrie?
Někteří historici zastávají názor, že porfyrie mohla být příčinou duševních stavů některých významných osobností. Vážné stavy šílenství anglického krále Jiřího III. (1738–1820) vedly ke vzniku mnohých teorií včetně porfyrie. Teorie byla dále rozváděna až do podoby rodové záležitosti. Z toho důvodu byly označeny za další oběti této nemoci někteří královi předci a potomci, jako například jeho praprababička Marie Stuartovna, královna skotská (1542–1567). U jeho prapravnuka prince William z Gloucesteru (1941–1972) byla porfyrie spolehlivě prokázána.
Další adeptkou je Marie I. Portugalská (1734–1816), známá také jako „Marie šílená“. Její duševní stav jí dokonce od roku 1792 znemožňoval vládnout. Zajímavé je, že k ní byl povolán Francis Willis, stejný lékař, který pečoval o krále Jiřího III. Královna měla podle historických záznamů trpět neustále se zhoršujícími bolestmi břicha, které jsou pro porfyrii typické. Spekuluje se, že touto chorobou mohl trpět také Vincent van Gogh (1853–1890), jehož silné deprese jej nakonec dovedly až k sebevraždě.
