Připomeňte si poslední vánoční televizní noviny Husákovy éry
Vánoční čas je pro řadu lidí časem pro zastavení, kdy se otáčí zpět do minulosti. Pro mnoho z nich se stává příležitostí zavzpomínat na své mládí, přičemž každému se logicky zdá, že tehdy bylo líp. Je ale tato nostalgie po minulých časech opodstatněná? V této souvislosti si lze připomenout, jak vypadaly poslední vánoční televizní noviny Husákovy éry.
Vánoční zprávy ze socialistického ráje
Milovníci skandálních zpráv budou zklamáni. Pro něco takového nebylo ve vánočních televizních novinách Husákovy éry místo! Divákovi byla sugerována představa, že žijeme ve šťastném socialistickém světě, a proto nebylo ve štědrovečerním zpravodajství zmiňováno nic, čím by bylo možné zkazit si v tomto ráji Vánoce. Všichni byli spokojeni a chovali se k sobě soudružsky!
V Sezimově Ústí se sešlo celé sídliště
O tom, že k sobě na Vánoce mají lidé blíž, svědčila hned první reportáž, která ukazovala, jak spokojeně slaví společně tento svátek lidé na jednom ze sídlišť ve Sezimově Ústí. Jednalo se totiž o koncert hudebníků z jednoho paneláku přímo na balkóně jednoho z bytů, přičemž pod ním se sešli nadšení obyvatelé sídliště.
K Vánocům patří zvony i jesličky
O tom, že se má československá socialistická společnost čím chlubit, pak svědčily další zprávy. V nich byli diváci seznámeni s tradicí českého zvonařství a připomenutí se dočkaly také slavné jesličky z Třebechovic pod Orebem jako důkaz umu lidových řezbářů. Jen na okraj bylo zmíněno, že obě tradice zde byly již dávno v minulosti.
V palestinském Betlémě nedopřáli lidem klidné Vánoce izraelští okupanti
Pokud bylo výše řečeno, že pro smutné zprávy nebylo ve vánočních televizních novinách Husákovy éry místo, nebyla ta úplně pravda. Politika se i do těchto zpráv dostala, jednalo se ale o tu zahraniční. Lidé si tak měli vážit, jak se mají v socialistickém Československu dobře v porovnání s lidmi v jiných státech, kde takové štěstí nemají. Konkrétně se jednalo o příklad Betléma. Nejen v něm ale na celém území Palestiny vypukla na Štědrý den roku 1988 velká generální stávka na památku padlých v rok trvajícím lidovém povstání. Na vině všeho měli být dobovou terminologií izraelští okupanti!
Telefonní spojovatelky musely na Štědrý den do práce
Pro dnešního diváka už mají vánoční televizní noviny Husákovy éry místy takřka až pravěký nádech. V současnosti již stěží někdo z mladé generace pochopí, proč musely o Vánocích do práce telefonní spojovatelky, aby umožnily lidem popřát krásné vánoční svátky i do jiných zemí. V době, kdy si lidé mohli nechat o mobilních telefonech pouze zdát, se ale jednalo o jedinou možnost, jak se kontaktovat se svými známými. Na nějaké návštěvy blízkých v cizině totiž mohli zapomenout, což pochopitelně v televizních novinách nebylo zdůrazňováno.
Vojáci o smaženého kapra nepřišli
Stejně nezvykle již musí na dnešní mladé lidi působit reportáž, která diváky seznamovala s tím, jak tráví Vánoce vojáci vykonávající povinnou základní službu. Maminky i dívky vojáků mohly být uklidněny tím, že o Štědrém večeru nebyl jejich syn ochuzen o pořádnou porci smaženého kapra se salátem, a navíc mohly být hrdé na to, že i jeho zásluhou mohou trávit tento sváteční den v klidu, protože každý z vojáků měl přece svůj podíl na obraně socialistické vlasti. Pouze místo času stráveného s rodinou musel vzít zavděk hokejovým zápasem se svým spolubydlícím v legendárním hokeji Igra!
Nastupující generace se o Vánocích učila novou koledu
Čekali byste na závěr vánočních televizních novin Husákovy éry nějaká zvířátky? To byste se spletli, i když poslední reportáž musela pochopitelně patřit i tehdy mláďatům, a to těm lidským. Děti z Lindnerovy ulice v Praze 8 se zde pochlubily nácvikem nové veselé vánoční písně s názvem Čekání na zvoneček.
Pak již byl nejvyšší čas přemístit se k vánočnímu stromečku! Líbily by se vám takové vánoční zprávy? Přispívaly větší měrou k vytvořené vánoční pohody v porovnání s těmi současnými? Odpověď na tuto otázku si musí najít každý sám!