Neposlouchejte špatné zprávy, ale své tělo a pocity. Hlava plná myšlenek je destruktivní
Foto: NewAfrica / Depositphotos
Stejně jako bakterie, viry a rostliny mění svůj genetický kód a jsou odolnější vůči antibiotikům, očkování a změnám počasí, jsme i my, lidé, schopni vnitřního uzdravení. Pro nás je to mnohem těžší, protože naše životy jsou podstatně složitější. Ale pokud budeme naslouchat zprávám našich inteligentních buněk a vytvářet vnitřní prostředí, které bude podporovat jejich život, potom se může tzv. sebeuzdravení objevovat častěji.
Ozdravení života přináší mnoho výhod, z nichž jednou může být vyléčení určitého onemocnění, kterým jednotlivec trpí, a mnohdy netuší proč, říká MUDr. Bernie S. Siegel, americký spisovatel, někdejší dětský chirurg v předmluvě ke knize Tajná řeč vašeho těla autorky Inny Segalové.
„Ale nejprve musíme být ochotni věnovat pozornost svému tělu a svým pocitům a nikoliv jen a jen životu ve vaší hlavě a myšlenkách,“ upozorňuje autor knižnách bestsellerů Láska, medicína a zázraky a Víra, naděje a léčení. Avšak rozptýlení a léky nejsou správnou reakcí na naše pocity.
Krize jako katalyzátor
Nedávno jeden právník hodnotil tehdejší dobu krize: „Dospěl jsem k závěru, že byla bezprostředně přiměřená, zcela logická a naprosto v pořádku, protože když jsem se učil (myšleno znovu) myslet, málem jsem zapomněl, jak cítit."
Ne nadarmo je taktéž potvrzeno odborníky, že „přestože krize mohou být hluboce znepokojující a vyvolávat úzkost, mohou také sloužit jako důležitý katalyzátor pro tvůrčí činnost a inovativní výsledky“.
Pocity bolí
Důvodem, proč většina lidí věnuje v těžkých chvílích pozornost svým pocitům, je skutečnost, že jejich pocity „bolí“, tudíž jsou nuceni se jim nějak věnovat či je alespoň zaznamenat. Mnozí z nich tuto zkušenost odmítají pomocí hesla „radši zemřít, než žít takto“. Ale jak se s tím vypořádat?
V podobných situacích člověk potřebuje opustit svoji bolestnou minulost a skoncovat s destruktivními zprávami z médií, od různých úřadů, nadřízených, rodičů, učitelů, duchovních, lékařů a dalších. A že jich v současné době kolem nás lítá nespočet z vteřinu.
Když jí rodina pohromadě, mají děti méně duševních potíží a lépe prospívají ve škole, zjistili vědci
„Když vás cyklus zpráv opravdu dostává, neváhejte si dát pauzu. Nemusíte úplně přestat sledovat události, ale jsou chvíle, kdy je nejlepší dát si trochu prostoru na dýchání. Koneckonců, vaše vlastní duševní zdraví přichází dříve, než je aktuální,“ říká Chase Cassine, licencovaný klinický sociální pracovník a psychoterapeut.
Dopady na dětskou duši
Naprosto fascinující je účinek slov, potažmo informací nebo zpráv různého charakteru, na děti starší šesti let. Konkrétně pro tuto věkovou skupinu je velmi obtížné dopad informací překonávat, protože jak rostou, uvědomují si destruktivní povahu zpráv, která si vybírá daň na jejich těle a zdraví, upozorňuje doktor Bernie S. Siegel.