Poštolky při letu ve větru nepohybují hlavou: Jejich přirozený mechanismus nám pomůže vytvořit lepší drony
Foto: MennoSchaefer / Depositphotos
Podobně jako slepice mají hlavu v původní poloze, když s nimi manipulujeme do stran, poštolky dokážou balancovat svou hlavu nehledě na to, jaké jsou povětrnostní podmínky. Jak to dělají a proč je tento objev převratný?
Dvě domácí poštolky byly tři roky cvičeny, aby nám poskytly více informací
Vědci si již delší dobu všímali chování poštolek za nepříznivých povětrnostních podmínek, zejména polohy jejich hlavy. Hlava totiž zůstává téměř nehybná po celou dobu letu. A tak dvě poštolky, které vyrůstaly v zajetí, tři roky nechaly létat v aerodynamickém tunelu.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jak to poštolky dělají, že se udrží v silném větru a zároveň nepohybovat s hlavou. Následně chtěli sestrojit poštolku umělou, která bude jakýsi vylepšený dron a může pomoci i v letectví. A jak se jim to nakonec povedlo?
„Výcvik dvou poštolek chovaných v zajetí trval tři roky,“ uvedl jeden z vědců, kteří se na experimentu podíleli, Abdulghani Mohamed. Ten pracuje na RMIT University, v australském městě Melbourne. Obě poštolky dostaly 52 reflexních značek snímajících jejich přesné pohyby, aby se daly vytvořit 3D modely, s nimiž se následně pracovalo.
Přirozený mechanismus se u nich vyvinul kvůli sledování kořisti
Aby byly poštolky při lovu úspěšné, nesmějí svou kořist ztratit z dohledu. Z výšky toho je vidět dost, kořist však většinou splývá s okolím a je těžko zahlédnutelná. Jakmile se poštolce poštěstí něco objevit, nesmí svůj budoucí pokrm ztratit. V tom jim pomáhá stabilita těla při letu a velkou roli samozřejmě hraje nehybnost hlavy.
Tento mechanismus je pro poštolky důležitý od chvíle, kdy poprvé vyletí z hnízda. Zde se můžete podívat, jak takový první let mláďat vypadá.
Vědci se snaží pochopit nejen to, jakými pohyby se poštolky vyrovnávají se změnou povětrnostních podmínek, nýbrž i to, na co budou vůbec reagovat a co jim ještě nevadí. Když se zaměřili na hlavy poštolek, výsledek výzkumu je překvapil. Jejich hlava se totiž pohnula maximálně o dva milimetry. Nyní jsou nadšení a snaží se vynalézt stroj založený právě na způsobu, jakým poštolky létají. Stroj je nyní v testovací fázi. Jak to s ním zatím vypadá?
Umělá poštolka se nyní testuje
Sestrojit umělou poštolku dalo hodně práce. A to hlavně z toho důvodu, že poštolky dokážou během mrknutí oka změnit polohu svých křídel, aby vyrovnaly balanc, což například letadla nedokážou, a proto se nedokážou vyrovnat tak rychle. Vědci to nyní chtějí změnit. Již zkonstruovali onu umělou poštolku – dron, který je momentálně bezmotorový a prochází různými experimenty v aerodynamickém tunelu.
Poštolky natahují a zatahují lokty, aby zůstaly vybalancované, a o zbytek se postaraly pohyby zápěstí. Podle pana Mohameda si také vypomáhají ocasem. Tento vědec zároveň přiznává, že zkonstruovat přesnou či velmi podobnou repliku bylo velmi obtížné. Nakonec se museli spokojit pouze se zpodobněním pohybů zápěstí a ocasu, aby byl jejich plán realizovatelný.
Výsledky ještě nejsou zveřejněné, protože robot poštolky se stále testuje. Avšak již nejpozději na konci tohoto roku budeme s jistotou vědět, jak testování dopadlo. Prozatím se musíme spokojit s těmito informacemi a těšit se, co tento zajímavý projekt nakonec odhalí.