„Klobouk na tři facky, urousaná od psů, staré střevíce," Hraběnka Dobřenská a spisovatel John spolu žili na Potštejně
Potštejn v okrese Rychnov nad Kněžnou lákal mnohé české spisovatele a novináře nejen svou historií, nýbrž především krásnou polohou a romantickou krajinou. Pobývali zde Jaroslav Vrchlický, Milena Jesenská, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek, František Adolf Šubert a často zde trávila léto Marie Pujmanová, vyjmenovává obdivovatele místa v údolí Divoké Orlice encyklopedie Literární toulky po Čechách.
Spisovatelka Pujmanová, známá jako obdivovatelka komunistického režimu, zasadila do okolních lesů a do Modlivého dolu děj své povídky Předtucha. Městečko má v povídce jméno Lichnov. Jinak Potštejn objevil již Alois Jirásek při své prázdninové pouti do Hronova. Původní gotický hrad ze 14. st. byl tehdy už dávno v troskách, ale okus dál tu stál barokní zámek z poloviny 18. století, kdysi sídlo hraběte Chamaré. Rod Chamaré potřeboval k pobytu v Potštejně dostatečně reprezentativní sídlo. K tomuto účelu se rozhodl přestavět hospodářský komplex dole ve vsi.
O tehdy významném sídle u Žamberka Jiráskovi řekl a hodně o něm věděl kulturní historik, novinář a etnograf Primus Sobotka. „Ten mu také opatřil plán potštejnských tajných chodeb. Tak se zrodil nápad napsat román o pokladu, který marně hledal hrabě krátce před vydáním tolerančního patentu (1781 – pozn.). Objevil jenom sklepení, kdysi úkryt českých bratří a poté nekatolických emigrantů, a ve skrýši několik knih, mezi nimi i Kralickou bibli, a pozlacený českobratrský kalich.
V potštejnském zámku, který byl bohatým pro svou historii a později navíc vyhlášený svým vlastenectvím, rád pobýval Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous. Český spisovatel, novinář, pedagog a výtvarný kritik býval častým hostem hraběnky Mary Dobřenské-Wenckheim ((1889 - 1970)), rodem Maďarky. Potštejn se jí stal novým domovem po svatbě s Antonínem Jindřichem, příslušníkem české historické šlechty. byla předposlední majitelkou zámku. Spisovatel John měl na zámku svůj pokoj s drahocenným, sešlým nábytkem a „večery s duchaplnými ženami“.
Podle autora Literárních toulek po Čechách popisoval svou hostitelku Jaromír John asi takto: „Klobouk na tři facky, urousaná od psů, staré střevíce o dvě čísla větší. Ani ji nenapadne, aby se za to hanbila, aby se omlouvala návštěvě, že nejsou vyprané záclony a že je po koutech plno prachu a smetí. Je v každé minutě svého dne přirozená a nikterak se nezajímá o hlouposti, její mluva je inteligentní a vědomosti má jedinečné - a tomu říkám šlechtictví, jímž nemohu opovrhovat.“
Ve svých vzpomínkách na Jaromíra Johna píše spisovatelka a autorka rozhlasových her Helena Šmahelová: „Stránky v Moudrém Engelbertu (nejpopulárnější Johnův román z roku 1940 – pozn.) o hraběnce Etelce a hraběti Joachimovi a jejich zámecké prostředí by sotva byly napsány s tak sugestivní přesností, kdyby byl John nepoznal Potštejn a paní Dobřenskou“.