Potvrzeno: Teplé nápoje skutečně chutnají více alkoholicky než studené

Potvrzeno: Teplé nápoje skutečně chutnají více alkoholicky než studené

Foto: Boarding2Now / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Také se vám zdá, že alkoholické nápoje mají různou intenzitu etanolové chutě, pokud změníte jejich teplotu? Jak se ukázalo, nejedná se pouze o dojem, ale o vědecky potvrzený fakt.

Konzumace alkoholických nápojů má po celém světě dlouholetou tradici a dopřát si je můžete v různých formách a provedení, ať už samostatně, nebo v podobě koktejlu či nápoje míchaného. Právě horké alkoholické nápoje často přináší jeden z hlavních benefitů alkoholu (vedle antibakteriálního účinku využívaného v lékařství), a to pocit ohřátí především v chladných dnech. Také proto se jejich nabídka nejčastěji objevuje v adventní době, kdy trávíme čas venku na chladném počasí. Vyšší teplota však způsobuje, že nápoj chutná, jako by obsahoval více alkoholu, než v něm ve skutečnosti je. A je to vědecky potvrzeno.

Jak na člověka působí chuť alkoholu v nápoji

Často se při výběru nápoje setkáváme s jeho doporučovanou teplotou podávání, která navazuje právě na chuť, jíž takto dosáhneme. Řada lidí pak preferuje specifickou teplotu u různých typů nápojů podle vlastních chuťových priorit. Obecně se ovšem alkoholické nápoje podávají při specifické teplotě – pivo a bílé víno vychlazené, červené víno či whisky při téměř pokojové teplotě a třeba saké ohřáté. Důvodem je primární cíl jejich konzumace, kterým je buď osvěžení, nebo zahřátí. Zatímco bílé víno či pivo plní první zmíněný cíl, červené víno stejně jako třeba rum mají spíše zahřát. Teplota tento efekt ještě podporuje, jelikož ovlivňuje způsob, jakým molekuly alkoholu chutnají – chuť alkoholu ve člověku přirozeně vyvolává právě ten hřejivý pocit, kterého se ve druhém případě snažíme dosáhnout.

Vztah teploty a intenzity alkoholické chuti

Jak ukázalo pozorování vědců z Čínské akademie věd, alkoholická chuť nápoje opravdu závisí na jeho teplotě a je způsobena interakcí molekul alkoholu a vody. V první fázi pokusu měřili povrchové napětí nápojů při různém podílu alkoholu, a poté použili magnetickou rezonanci, aby zjistili, co se při zvyšování objemového podílu alkoholu v nápoji děje se shluky molekul alkoholu a vody. Jak se ukázalo teplota nápoje oba tyto faktory, které ovlivňují intenzitu chuti alkoholu, ovlivňuje.

Změny v povrchovém napětí nápoje s ohledem na podíl alkoholu

Při studii změny povrchového napětí nápojů s různým obsahem alkoholu narazili vědci na velmi zajímavý úkaz – naměřená hodnota povrchového napětí se nemění lineárně, nýbrž v určitých skocích. Znamená to, že alkoholická chuť nápoje nezávisí jen na teplotě a absolutním objemu, ale navazuje na určitou objemovou hranici, kterou je nutné vždy překročit, aby se intenzita chuti snížila nebo zvýšila.

Změny ve struktuře molekul s ohledem na teplotu nápoje

Magnetickou rezonanci pak vědci sledovali, jak se chovají molekuly alkoholu a vody v nápoji při různých teplotách. U nápojů, které se podávají chlazené, bývá „struktura kompaktnější, což je důvod, proč má pivo více stimulující chuť,“ jak tvrdí jeden z předních lídrů studie. Naopak u teplých až horkých nápojů tvoří molekuly alkoholu řetězce, což jim dodává těžší alkoholovou chuť.

Reklama
Reklama